Bek navrhl zvýšit tarify pedagogických pracovníků o sedm procent

Brífink ke zvýšení platových tafirfů pro pedagogy
Zdroj: ČT24

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něho výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se netýká jen učitelů, upozornil v úterý šéf školských odborů František Dobšík a návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík o dohodě informovali na společném brífinku. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.

Bek uvedl, že takový postup umožňuje ponechat dostatečnou částku na výkonnostní odměňování pedagogů od ředitelů škol. „Je to suma, která je z hlediska různých typů institucí, které ve školství fungují, proveditelná,“ informoval ministr. Model financování je podle něj poměrně komplikovaný. „Některé školy by si jistě mohly dovolit o něco větší navýšení tarifů, ale pak jsou tady zařízení jako domovy mládeže, kde by výraznější navýšení už mohlo být na úkor výkonnostních složek platu,“ dodal.

Školské odbory podle Dobšíka požadovaly desetiprocentní zvýšení tarifů pro všechny skupiny. U kompromisních sedmi procent má určitou obavu, jak to budou vnímat ostatní, přiznal. Připomněl vládní prohlášení a to, že učitelů je nedostatek a je potřeba zvyšovat atraktivitu tohoto povolání. Kabinet začátkem října oznámil, že se dohodl s odbory na růstu platů ve veřejné sféře pro příští rok o 1400 korun. Dohoda se týká platových skupin jedna až čtyři.

Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu ministerstva školství by měl resort v příštím roce pracovat s bezmála 291 miliardami korun. Navržený rozpočet školství zahrnuje peníze na zvýšení platů učitelů na úroveň sto třiceti procent průměrné mzdy. Bek upozornil, že zákon o 130 procentech hovoří jako o celkovém objemu peněz, nejde jen o tarify.

Platové tarify pedagogů i nepedagogů se naposledy zvyšovaly v roce 2022, u pedagogů to bylo o dvě procenta, u nepedagogů o deset procent. Podle Dobšíka bývají například učitelé základních a středních škol placení podle 11. a 12. platové třídy. Podle tabulky na letošní rok mají do dvou let praxe 32 120 korun, pokud jsou v 11. platové třídě, ve 12. platové třídě je to 32 820 korun. Například po dvaceti letech praxe mají ve 12. platové třídě podle tabulky 38 560 korun.

Podle dat poskytnutých ministerstvem školství učitelé základních škol veřejných zřizovatelů, tedy obcí či krajů, měli v prvním pololetí letošního roku průměrně 48 397 korun hrubého měsíčně. Za první pololetí minulého roku to mělo být 47 738 korun, za celý rok 2023 pak 52 119 korun. Učitelé středních škol brali v prvním pololetí letošního roku v průměru 50 930 korun hrubého, minulý rok to za stejné období bylo 50 171 korun, vyplývá z dat ministerstva, přičemž za celý rok 2023 činila průměrná hrubá odměna učitelů veřejných středních škol 54 431 korun. Tyto údaje jsou včetně řídících pracovníků a nezahrnují učitele odborného výcviku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 21 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 35 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...