Babiš: ČSSD nepodpoří návrh svých poslanců, aby dostali učitelé tři miliardy navíc

Sněmovna bude ve středu definitivně schvalovat rozpočet na příští rok. Kvůli tomu se schyluje k další koaliční roztržce, poslanci ČSSD Kateřina Valachová a Václav Votava totiž chtějí dodatečně přidat tři miliardy na platy učitelů. Proti tomu se ovšem staví ministryně financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) však v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že poslanci ČSSD nakonec ruku pro návrh svých kolegů nezvednou – prý ho o tom ubezpečil šéf strany Jan Hamáček.

„Pan předseda (ČSSD Jan) Hamáček mě ubezpečil, že sociální demokracie, měli to i na grémiu, nepodpoří, protože podpořila návrh rozpočtu, tak to přece nemá logiku,“ řekl Babiš.

Bývalá ministryně školství Valachová a bývalý předseda sněmovního rozpočtového výboru Votava chtějí vzít peníze z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava při předkládání návrhu argumentoval hlavně tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun.

„Když byla paní Valachová ministryní školství, tak navyšovala platy o pět nebo šest procent, a my teď navyšujeme o deset. Já chápu, že má nějaké politické cíle nebo jak to mám říct,“ řekl k návrhu premiér Babiš.

Učitelé kvůli platům v listopadu stávkovali

Kromě Valachové a Votavy chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy Starostové, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). „My máme návrh tam přidat 5,5 miliardy a skutečně navýšit platy učitelů. A dodržet to, co kdysi slíbila vláda Andreje Babiše, že platy porostou o 15 procent,“ prohlásil v Otázkách předseda ODS Petr Fiala. 

Vláda totiž na jaře plánovala zvýšení částky na výdělky učitelů o 15 procent. Navržený rozpočet však předpokládá desetiprocentní růst, tedy zhruba o 11 miliard korun.

Pokud by návrh ODS neprošel, pak se prý strana poradí na poslaneckém klubu, zda podpoří pozměňovací návrh ČSSD na tři miliardy, dodal Fiala. Přidávat zhruba pět miliard chtějí také lidovci nebo Piráti a o stejné částce dříve hovořila i TOP 09. 

Kabinet schválil navýšení tarifního základu platů učitelů o osm procent, což představuje osm miliard korun. Zbytek má jít na odměny a příplatky. Odbory ale žádaly růst tarifů o deset procent, na začátku listopadu kvůli tomu zorganizovaly stávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 18 mminutami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 20 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...