Školy dostanou dodatečných 800 milionů na dofinancování dvou a půl tisíc míst nepedagogických pracovníků, kterým by hrozilo propuštění, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se na tom resort už dohodl s ministerstvem financí. Peníze například na školníky nebo uklízečky půjdou ze státního rozpočtu. V budoucnu by ale podle Beka měli tyto pozice ve školství hradit zřizovatelé, tedy obce a kraje.
„Ministerstvo školství je připraveno dodatečně zvýšit rezervy, které jsou spravovány krajskými úřady tak, aby bylo možné dofinancovat dva a půl tisíce nezbytných nepedagogických pozic, které aktuálně nejsou pokryty rozpisem rozpočtu, který byl rozeslán školám počátkem února,“ sdělil Bek.
Podle něj jde o prostředky státního rozpočtu, „které jsou poskytovány školám ze zvláštního účtu krajských úřadů. Nejde o prostředky krajů, o kterých by rozhodovaly krajské politické reprezentace.“
Peníze budou přidělovány rozhodnutím krajských úřadů na základě posouzení konkrétní situace školy. „Ministerstvo samotné nemá takovou možnost, ale krajské úřady v dohadovacím řízení ano,“ vysvětlil Bek.
Osm set milionů korun
Příslib dodatečných peněz na platy školníků či uklízeček je podle ministra důležitý. Školy, kterým rozpis resortu snížil počet úvazků nepedagogů, se nebudou muset bát, zda je zaplatí. Částka, kterou se podařilo vyjednat, je podle Beka přibližně osm set milionů korun, záleží ale na tom, jaká bude konkrétní skladba pozic, na něž budou školy peníze po krajích požadovat.
„V tuto chvíli je v rezervě k dispozici 360 milionů a další prostředky tam budou průběžně doplňovány z nespotřebovaných výdajů minulého roku,“ informoval. Očekává, že dohodovací řízení proběhne během března. „A v tomto časovém horizontu pak školy budou mít jistý příděl těch prostředků,“ řekl.
Ministr se snaží získat pro resort navíc celkem tři miliardy. Vláda se podle něj minulý čtvrtek dohodla, že ministerstva předloží své dodatečné požadavky, shromáždit se mají do konce tohoto týdne. Následně se o penězích bude jednat. Školství chce podle něj kromě přislíbených osmi set milionů získat další peníze na univerzity a soukromé školství.
Podle schváleného rozpočtu na letošní rok měl resort pracovat s výdaji 269 miliard korun, v porovnání s loňským rokem o 3,9 miliardy více. Na konci ledna vláda podle Beka rozhodla o posílení rozpočtu školství o další čtyři miliardy.
Převod financování na zřizovatele
Dofinancování pozic nepedagogů je podle Beka důležité i proto, že se tím usnadní diskuze o případném převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. „To je diskuze, která dospívá už do konkrétnější podoby ve spolupráci mezi ministerstvy školství a financí,“ poznamenal. V nejbližších dnech či týdnech by se o této možnosti podle něj mělo diskutovat s Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv či reprezentacemi škol. Zopakoval, že převod předpokládá změnu rozpočtového určení daní.
Zřizovatelé by mohli část pozic nepedagogů podle Beka financovat už od příštího roku. Mohlo by jít o pozice, které souvisí s provozem budov, jejich úklidem či stravováním. O tom, jaká místa by zřizovatelé financovali, se podle něj bude jednat.
Financování školních psychologů a speciálních pedagogů
Bek také informoval, že v pátek byl předložen návrh novelizace školského zákona do meziresortního připomínkového řízení. Jednou z oblastí, kterých se týká, je podle něj institucionalizace a stabilizace financování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů.
„To je nesmírně důležité pro to, aby byly dětem poskytovány kvalitní služby v oblasti psychologické péče a podpory společného vzdělávání,“ zdůvodnil. Dosud podle něj byly tyto pozice financovány dvěma různými způsoby. „A je nezbytné přejít ke standardnímu financování,“ dodal.
Novela je podle Beka součástí širšího úsilí o zlepšení podpory duševního zdraví dětí ve školách.
Novela by mimo jiné měla umožnit zvýšit počet úvazků ve školách podle toho, jaké je socioekonomické zázemí dětí, jež se v dané instituci učí, či kolik má škola žáků cizinců nebo nadaných dětí. Měla by zároveň umožnit regulovat maximální počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole. „V minulých měsících jsme dospěli ke konsensu ohledně snížení takzvaných PHMaxů na hladinu 95 procent, tato novela naopak umožní zvyšování úvazků, které jsou financovány školám ve specifických případech,“ řekl Bek.
Novela podle něj také zakládá možnost regulace vládními nařízeními tempo personálního nárůstu v regionálním školství.
Zajíček: Věřím, že to bude fungovat
Předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček doufá, že se podařilo zažehnat krizi. Při jednání s Bekem i premiérem Petrem Fialou (ODS) podle něj byla cítit vůle problém řešit. „Chápu, že to není úplně jednoduché, zejména ve chvíli, kdy se pohybujeme v oblasti konsolidace státních peněz,“ poznamenal. „Ale ta varianta jednání s kraji nebo se zřizovateli škol o dokrytí financí na nepedagogické pracovníky je podle mého rozumná a věřím tomu, že to bude fungovat,“ doplnil.
Institucionalizaci školních psychologů a speciálních pedagogů Zajíček považuje za velmi důležitou otázku, s níž školství bojuje už delší dobu. „Zatím k té institucionalizaci nedošlo proto, že tyto pozice jsou hrazeny z prostředků Evropské unie. A ve chvíli, kdy budou ukotveny jako obligatorní, tedy povinné, ve školském zákoně, tak je už tímto způsobem nebude možné financovat, takže to bude mít další požadavky na státní rozpočet – to znamená, že opět budeme potřebovat víc prostředků na to, abychom tyto pozice mohli uhradit,“ vysvětlil.
Bekem předložené řešení je podle něj nicméně o něco lepší alternativou. „Protože ve chvíli, kdy to bude ukotvené v zákoně, tak to bude nároková záležitost a stát bude muset nějakým způsobem tyto pozice financovat,“ řekl.
Zajíc: S drastickými kroky jsme vyčkávali
Také prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc řekl, že je rád, že jednání, která podle něj nebyla jednoduchá, přinesla konkrétní výsledek a podařilo se získat peníze na nepedagogy. „To považuji za veliký pokrok a doufám, že touto cestou budeme pokračovat dál,“ poznamenal. Věří, že většina ředitelů kvůli chybějícím penězům zatím k žádným drastickým krokům nepřistupovala. „Právě proto, že jsme říkali, že ještě může dojít k nějaké změně v rámci jednání, tak jsme víceméně vyčkávali,“ řekl.
Co se týče problematiky financování zřizovateli, záleží podle Zajíce na dvou věcech. „První z nich je to, že především zřizovatelé musí k této věci přistoupit,“ upozornil. Druhou otázkou je podle něj přesné nastavení pravidel. „Protože to není vůbec jednoduchá záležitost,“ zdůraznil.
Zájem o elektronické přihlášky
Bek na středeční tiskové konferenci také informoval, že možnosti elektronického podání přihlášek na střední školy využila většina žadatelů – více než 120 tisíc přihlášek bylo podáno elektronicky, čtrnáct tisíc hybridně a 25 tisíc klasicky papírově.
Elektronizace podle něj zároveň umožnila nabídnout komplexní a podrobná data – například o poptávce po studijních oborech. Tyto informace jsou odborníkům i široké veřejnosti dostupné on-line.
Do maturitních oborů se hlásí na osmdesát procent uchazečů
Z dat ministerstva školství vyplývá, že ze zájemců o středoškolské vzdělání se téměř osmdesát procent uchazečů hlásí do maturitních oborů. Letos je to asi 126,8 tisíce uchazečů, zhruba o deset tisíc více než loni. Do všech forem studia se na střední školy letos hlásí téměř 162 tisíc uchazečů, o denní formu studia má zájem asi 156,4 tisíce lidí. Přihlášku do studia maturitního oboru v denní formě si letos podalo více než 122,7 tisíce uchazečů, na denní obory s výučním listem se hlásí téměř 32 tisíc uchazečů.
Na svých přihláškách uchazeči určovali, na kterou školu chtějí nejvíce. Do denní formy studia na čtyřletá gymnázia si dalo přihlášku s prioritou na prvním místě více než devatenáct tisíc dětí. Nabízená kapacita těchto oborů gymnázií, kterou ředitelé zadali do systému přihlašování na střední školy, je asi 16 200 míst.
Na lycea v denní formě studia si přihlášku s prioritou jedna podalo 6875 uchazečů, jejich kapacita je podle systému 6888 míst. Počet míst ve školách se může pro příští školní rok dodatečně zvýšit, ředitelé mohou místa navýšit například pro druhé kolo přijímacího řízení. Na ostatní střední školy s maturitou si přihlášku s nejvyšší prioritou v denní formě studia podalo 68 923 uchazečů, nabízená kapacita je 69 309 míst.
Do denního studia nematuritních oborů si přihlášku s nejvyšší prioritou podalo 32 745 uchazečů, z toho 31 883 do oborů s výučním listem. Nabízená kapacita u těchto oborů s výučním listem je 49 242 míst a u oborů bez výučního listu 1384.
Velký převis poptávky je možné pozorovat u víceletých gymnázií. Na osmiletá gymnázia si přihlášku podalo 19 889 dětí, tedy více než dvojnásobek kapacity, kterou školy nabízí. Nabízená kapacita osmiletých gymnázií je 9217 míst. Na šestiletá gymnázia se hlásí 7945 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi třicet procent. Na šestiletých gymnáziích je zhruba 2500 míst. U všech typů oborů jsou z dostupných dat podle ministerstva patrné velké regionální rozdíly v nabízených kapacitách i zájmu uchazečů.
„Největší převis je u gymnázií, a to jak čtyřletých, tak víceletých. Problémy jsou zejména v Praze a Jihomoravském kraji,“ popsal ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
