Vznik systému elektronického přihlašování na střední školy označil Bek v debatě s Plagou za „guerillový“

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce 2. část: Diskuse ministra školství Mikuláše Beka a bývalého ministra Roberta Plagy
Zdroj: ČT24

Do systému DiPSy bylo podáno k nedělnímu poledni přes pětapadesát tisíc elektronických přihlášek na střední školy. Zhruba dva až tři tisíce z nich jsou podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) duplicitní. Možnost podání více přihlášek byla podle něj nutná ze zákona. Vznik systému, který vytvořil Cermat, označil Bek v Otázkách Václava Moravce za „guerillový“ nestandardní způsob pro výjimečné situace. Debatoval v nich s exministrem za ANO Robertem Plagou.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) může nyní budoucí student, respektive jeho rodiče, poslat jakékoliv množství přihlášek nebo je měnit až do konce lhůty k jejich podání. „Já bych byl raději, kdybychom se rovnou mohli posunout k čistě elektronickým přihláškám, ale to není možné. To bychom znevýhodnili děti, které doma nemají tu technologii,“ dodal.

Bek znovu obhajoval, že systém byl spuštěný jako nedostatečně vyzkoušený a jeho spuštění muselo být kvůli problémům o jeden a půl dne odloženo. Další možností podle něj bylo jeho spuštění rovnou plánovat až na příští rok a letos ještě nechat papírové přihlášky. „Na vysoké školy podáváme přihlášky elektronicky už více než dvacet let. Na střední školy zůstal v platnosti proces, který je archaický,“ kritizoval Bek předchozí vlády.

Vznik systému elektronického přihlašování, který vytvořil Cermat, označil Mikuláš Bek za „guerillový“. „To znamená nestandardní způsob pro výjimečné situace,“ vysvětlil.

Plaga: bylo třeba řešit covidovou situaci

„Nic jsme nezanedbali, ale nebyla to priorita. My jsme potřebovali v covidovém období zajistit chod škol. Například v roce 2020 jsme řešili to, jestli vůbec budou přijímací zkoušky,“ řekl bývalý ministr školství Robert Plaga. „Digitalizace je správná, otázka není, jestli já jsem v době covidové něco zanedbal. Je s podivem, že po dvou letech vládnutí této vlády po té bouři, která nastala minulé jaro, se začalo v říjnu,“ dodal.

Média už dřív informovala o tom, že na systému pracovalo pět programátorů na dohodu o provedení práce (DPP) a programoval ho i syn ředitele Cermatu Miroslava Krejčího. Podle Beka systém stál zatím jednotky milionů a nebude stát víc než deset milionů.

Podle Plagy bylo nešťastné, že ředitel Cermatu v listopadu na schůzce s řediteli řekl, že když to nevyjde, tak to se synem naprogramují přes Vánoce. „Všichni to vzali jako vtip a dnes se dozvídáme, že to opravdu programátoři vytvářeli přes Vánoce a doprogramoval to jeho syn. To opravdu není šťastné,“ poznamenal Plaga.

Na střední školy by se letos mohlo podle ministerstva hlásit sto šest tisíc žáků devátých tříd základních škol a tisíce dalších uchazečů, například zájemců o víceletá gymnázia, studentů středních škol, kteří chtějí změnit obor, nebo dospělých uchazečů, kteří se hlásí do dálkového či večerního studia. Podle Cermatu by systém DiPSy mohlo využít padesát až sedmdesát procent rodičů.

Rozpočtové škrty v regionálním školství

Mikuláš Bek také v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že se chce v pondělí sejít kvůli rozpočtovým škrtům v regionálním školství s odbory a zástupci asociace sdružující ředitele škol a představit možnosti řešení. „Jsme dohodnuti s premiérem, že následující dny se uskuteční schůzka zástupců škol, ministerstva školství a pana premiéra, případně dalších místopředsedů vlády za tu koalici. Protože ta případná řešení, která by usnadnila situaci škol, jsou mimo kompetence ministerstva školství a musí o nich rozhodnout vláda," řekl.

Bek tvrdí, že závazek daný stávkujícím přesně splnil. „Ještě před dvěma týdny hrozilo, že stát normativně přestane financovat sedmnáct tisíc pozic nepedagogů. Já jsem kolem té stávky veřejně sliboval, že udělám všechno pro to, aby to bylo maximálně osm, což odpovídá počtu neobsazených míst," řekl ministr. Nakonec se podle něj v rozpisu objevilo sedm a půl tisíce těchto míst.

Stát podle něj školám přiděluje balík peněz, neřeší jejich určení pro konkrétní pracovní místa. O nich v rámci pravidel rozhodují ředitelé. „Teď je to tak, že po tom rozpisu je na sedm a půl tisíci nefinancovaných místech dva a půl tisíce reálných zaměstnanců, z toho pět set je možné financovat z krajské rezervy,“ řekl ministr. S premiérem a zástupci škol chce proto řešit zbývajících dva tisíce pozic nepedagogických pracovníků, jako jsou například školníci, kuchaři nebo IT pracovníci.

Plaga: Školství není pro současnou vládu prioritou

Ministerstvo školství podle Beka nemá nad školami personální pravomoc, proto nikdy neslibovalo zrušení neobsazených pozic. „To je jasné nedorozumění,“ poznamenal. Za problém považuje stanovení maximálního počtu úvazků, které musí školy financovat. „Tato regulace by podle mě měla být opuštěna,“ dodal.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga v pořadu řekl, že spory ohledně rozpočtu na regionální školství dokazují, že školství není pro vládu priorita. „Vláda má ve svém programovém prohlášení, že bude dávat na školství průměr zemí OECD, a ministr školství dostane výchozí rozpočet o třicet miliard nižší,“ poznamenal. Podle Beka je ale potřeba posuzovat spíš výdaje na žáka nebo podíl HDP na školství než celkovou částku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 2 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 11 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 18 hhodinami
Načítání...