Školství dostane o čtyři miliardy korun víc. Ve středu vláda schválila polovinu

Kabinet Petra Fialy (ODS) na středečním zasedání schválil uvolnění dvou miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva školství. Další opatření v témže objemu připraví v příštích měsících, pravděpodobně peníze budou vyčleněny také z všeobecné pokladní správy. Na tiskové konferenci to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dopoledne oznámil, že vláda v souladu s předchozími politickými dohodami rozhodla o posílení rozpočtu resortu o čtyři miliardy.

„Vláda v souladu s předchozími politickými dohodami rozhodla o posílení rozpočtu ministerstva školství o čtyři miliardy korun,“ oznámil Bek na sociální síti X.

Resort školství má podle státního rozpočtu v tomto roce pracovat s výdaji 269 miliard korun. Proti loňskému roku je to o 3,9 miliardy korun víc. „Já jsem si vědom toho, že první polovina tohoto školního roku byla hodně vyplněna debatami o rozpočtu a případných změnách ve financování. Myslím, že jsme nakonec dospěli k poměrně širokému konsenzu,“ poznamenal ministr před jednáním kabinetu.

Podstatná část přidaných peněz na školství bude využita na platy nepedagogických pracovníků, řekl na brífinku Stanjura. Ministerstvo školství by mělo ještě tento týden rozeslat rozpisy jednotlivým školám pro období do konce kalendářního roku.

V příštích týdnech bude podle šéfa státní kasy kabinet analyzovat nespotřebované nároky resortů z loňského roku. „Nedají se vyloučit ani přesuny mezi kapitolami s tím, že některá z kapitol může zapojit peníze z loňského rozpočtu na letošní výdaje,“ uvedl.

Peníze by se podle předchozích vyjádření Beka měly rozdělit. Z dřívějších informací vyplývalo, že jednu miliardu by měly dostat vysoké školy, zbylé peníze by pak měly jít do regionálního školství. Vysoké školy by část navýšení rozpočtu měly využít ke snížení rozdílů platů vysokoškolských učitelů. V regionálním školství by peníze měly pomoci s financováním platů nepedagogických pracovníků.

Mluvčí ministerstva Tereza Fojtová sdělila, že jsou připravené varianty, přesné rozdělení ale specifikovat zatím nechtěla.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) před jednáním vlády uvedl, že pro Piráty jsou podle něj důležité z hlediska financí nejen platy, ale také rozvoj infrastruktury a modernizace. „V rámci evropských programů IROP máme modernizace učeben a vybavení škol v regionech, městech. Zájem je o to obrovský, protože technologický deficit je velký,“ dodal.

Bek zvažuje změnu vysvědčení pro nejmladší žáky

Měla by také začít veřejná diskuse o změnách vzdělávacích programů pro základní školy. Bek předpokládá, že se debaty zúčastní i široká veřejnost, která by se měla se změnami seznámit na konci března. Dalším tématem pro resort školství v letošním roce je podle ministra úprava oborové struktury středních škol.

Ministerstvo také uvažuje o změnách vysvědčení pro žáky prvních až třetích tříd, mohli by dostávat vysvědčení s rozsáhlejším slovním hodnocením. Podle Beka zatím nepadlo definitivní rozhodnutí, změnu je podle něj potřeba vysvětlit i rodičům. Společnost je podle něj zvyklá na známkování. „Myslím, že je to správná změna, ale musí proběhnout tehdy, když o tom bude panovat určitá shoda,“ řekl.

Resort školství dá také vysokým školám peníze navíc na zavádění bezpečnostních opatření po prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z evropských peněz jim přidá 200 milionů korun. Další peníze uvolní z rozvojových programů ministerstva.

Kontroly na česko-slovenských hranicích končí, budou namátkové

Kabinet ve středu také rozhodl, že kontroly na česko-slovenských hranicích skončí, dál budou jen namátkové. Poslední usnesení o režimu na hranicích ze začátku ledna vyprší 2. února. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) šel na jednání s tím, že situace s migrací se lepší, stabilní kontroly by tak mohly přejít do mírnějšího režimu.

Česko spustilo v koordinaci s Polskem kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října původně na deset dní. Kontroly následně zavedly další země v regionu a stejně jako Česko je opakovaně prodlužovaly.