Přihlášky

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

Už druhým týdnem se žáci mohou elektronicky přihlašovat na střední školy, čas mají do 20. února. Termín se posouvat nebude. A to navzdory tomu, že spuštění systému DiPSy bylo nutné o skoro dva dny odložit. Kvůli stížnostem rodičů i vedení škol pak Cermat v závěru minulého týdne přidal možnost zrušit již podanou přihlášku.

Do systému DiPSy bylo podáno k nedělnímu poledni přes pětapadesát tisíc elektronických přihlášek na střední školy. Zhruba dva až tři tisíce z nich jsou podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) duplicitní. Možnost podání více přihlášek byla podle něj nutná ze zákona. Vznik systému, který vytvořil Cermat, označil Bek v Otázkách Václava Moravce za „guerillový“ nestandardní způsob pro výjimečné situace. Debatoval v nich s exministrem za ANO Robertem Plagou.

Elektronický systém přihlášek na školy (DiPSy) čelil v sobotu odpoledne deset minut útoku hackerů, díky automatické ochraně funguje normálně dál, řekl ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí. Na útok DDoS upozornil Deník N. Někteří uživatelé mohli mít podle Krejčího problémy s načítáním stránky, to ale souviselo právě s aktivovanými ochranami proti DDoS, systém jako takový dotknutý nebyl, dodal.

Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle resortu v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 tisíci zájemci o studium na střední škole.

Čas a datum podání přihlášky na střední školy neovlivňuje šanci na přijetí na školu, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poprosil rodiče a uchazeče, aby všichni nevyužívali první a poslední chvíli možnosti přihlášení. Uchazeči o studium na střední škole mohou přihlášky podávat od 1. do 20. února, mohou k tomu využít Digitální přihlašovací systém (DiPSy). Uchazeči mají možnost si podat až tři přihlášky. Určí na nich, na kterou školu chtějí nejvíce, na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky a jejich priorit je pak systém přiřadí na školu.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

K jednotné přijímací zkoušce na maturitní obory středních škol se letos přihlásilo zatím 103 tisíc uchazečů. Další zájemci o studium však ještě mohou přibýt, a to z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny. Úterý 5. dubna je posledním dnem k podání přihlášek. Na nematuritní obory se pak uprchlíci mohou hlásit do 8. dubna. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se budou konat 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 19. a 20. dubna.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Některé veřejné vysoké školy nabízejí poslední možnost přihlásit se ke studiu. Například Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uchazečům stále nabízí studium na šesti fakultách. Volná místa hlásí také Západočeská univerzita v Plzni nebo Univerzita Pardubice. Některé specializace nejsou zcela naplněné ani na Univerzitě Karlově nebo ČVUT v Praze. Místa pro opozdilce jsou letos hlavně na technických oborech.