Nepodávejte si přihlášky na střední školy na první nebo poslední chvíli, systém to nemusí ustát, řekl ministr Bek

30 minut
Tisková konference k digitalizaci přijímacího řízení na střední školy
Zdroj: ČT24

Čas a datum podání přihlášky na střední školy neovlivňuje šanci na přijetí na školu, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poprosil rodiče a uchazeče, aby všichni nevyužívali první a poslední chvíli možnosti přihlášení. Uchazeči o studium na střední škole mohou přihlášky podávat od 1. do 20. února, mohou k tomu využít Digitální přihlašovací systém (DiPSy). Uchazeči mají možnost si podat až tři přihlášky. Určí na nich, na kterou školu chtějí nejvíce, na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky a jejich priorit je pak systém přiřadí na školu.

„Nejde o žádný závod. Nerozhoduje čas a datum podání té přihlášky, nijak to neovlivňuje šanci na přijetí,“ řekl Bek. „Jen bych snad prosil o to, aby všichni nevyužili té první a poslední minuty toho intervalu, protože to je zátěž, se kterou se nemusí vyrovnat žádný informační systém na světě,“ dodal. Připomněl, že uchazeči mají k dispozici dvacet dnů. Je to podle něj dostatečný čas na to, aby se lidé se systémem seznámili a podali přihlášku elektronicky.

Digitalizace přihlašování je podle ministra první krok. „Jsme přesvědčeni o tom, že by bylo správné, aby v budoucnu byla jednotná přijímací zkouška konána ještě předtím, než se budou děti rozhodovat o tom, na kterou střední školu půjdou,“ řekl Bek. V budoucnu by se také jednotné přijímací zkoušky mohly podle něj konat v základních školách.

Na konci roku 2022/2023 bylo na středních školách 688 tisíc míst. „Dá se již dnes hovořit o tom, že na středních školách vytváříme zhruba nějakých 16 tisíc, respektive 17 tisíc míst, do kterých budou moci žáci nastoupit,“ řekl vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš. Nová místa se podle něj stále zapisují do rejstříku škol. Upozornil na to, že nejde jen o místa pro žáky prvních ročníků středních škol, ale o místa v celém procesu vzdělávání středních škol. K 29. lednu eviduje ministerstvo žádosti o zřízení 37 nových škol s 8561 místy a 74 žádostí o úpravy kapacit škol, které by mohly přinést 8818 míst.

Přílohy k přihláškám se podle Mareše přikládají ve formě prosté kopie, jako je například sken či fotografie. Dokumenty v cizím jazyce není potřeba přeložit úředně. Upozornil na to, že ředitel školy může později vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu.

Přihlášku musí podat všichni uchazeči o studium na střední škole. I ti, kteří se hlásí jen na nematuritní obory. Mohou si vybrat, zda se přihlásí elektronicky, papírovou formou s podporou systému DiPSy, či čistě papírovou formou.

Doporučení ministerstva

Ministerstvo školství doporučuje žákům, aby si podali přihlášku alespoň do jednoho oboru s maturitou. Uchazeči, kteří se hlásí na maturitní obory, musí absolvovat jednotnou přijímací zkoušku, která se koná jen v prvním kole přijímacího řízení. Bez jejího absolvování v prvním kole nemůžou být uchazeči přijatí na maturitní obory ani v druhém kole. Všichni uchazeči, kteří se budou přihlašovat na maturitní obory, budou mít na jednotnou přijímací zkoušku dva pokusy, i když se budou hlásit pouze na jeden maturitní obor.

Zároveň ministerstvo doporučuje sestavit pořadí oborů na přihlášce podle skutečného zájmu žáků. Taktizování podle zástupců resortu nemá smysl, jelikož žáci budou přijati do oboru, u kterého mají nejvyšší prioritu a výsledky přijímacího řízení je opravňují k přijetí. Do ostatních oborů přijati nebudou.

Třetí a další kola přijímacího řízení už nejsou řízena centrálně, způsob jejich konání je zcela na rozhodnutí škol. Uchazeči, kteří se v listopadu přihlásili do oborů s talentovou zkouškou, mohou podat přihlášku až do tří oborů bez talentové zkoušky. I oborům s talentovou zkouškou musí přiřadit prioritu. Zda a do jakého oboru byli uchazeči přijati, se dozvědí 15. května.

Pokud žáci odmítnou školu, na kterou je systém přiřadil, vzdají se tak svého místa, nepostoupí automaticky na školu s nižší prioritou. Budou si tak muset podat novou přihlášku do druhého kola.

Systém DiPSy připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Podle ředitele Cermatu Miroslava Krejčího systém zvládl zátěžové testy. Tyto testy simulovaly útoky, o které by se mohli pokusit hackeři. Systém podle něj zvládl simulaci 100 tisíc současně přihlášených uživatelů bez problémů. Upozornil na to, že testy se netýkaly zátěže Základních registrů a Identity občana.

Od letoška mohou zájemci o studium na střední škole podat tři přihlášky místo dvou, vyznačí na nich pořadí, kterým školám dávají přednost. Na základě výsledků zkoušek a priorit uchazečů je pak systém automaticky rozřadí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bahna předvedla vojenskou techniku i ukázky akce

Tisíce lidí se v sobotu vydaly na 35. ročník Dne pozemního vojska Bahna. V bývalém vojenském újezdu Brdy u Strašic na Rokycansku je čekaly ukázky techniky i simulované akce.
14:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

O vyslovení nedůvěry vládě či roli Senátu hovořili hosté Politického spektra

O hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o významu parlamentní horní komory pro Česko debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska Pavel Mužný a Renata Vikartová za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Třetí oslovená strana, a to Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, svého zástupce do diskuse neposlala.
před 4 hhodinami

Jak vznikají a vycházejí předvolební průzkumy, zjišťoval pořad De facto

Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.
před 6 hhodinami

Praha se potýká s nedostatkem míst ve speciálních školách

Praha řeší nedostatek míst ve speciálních školách pro děti se středním a těžkým mentálním postižením. Více než dvě desítky rodin netuší, zda jejich dítě v září někam nastoupí, další raději zvolily nucený odklad. Podle rodičů stát nedokáže zajistit dost míst pro všechny handicapované děti, zvažují proto žalobu. Ministerstvo školství ujistilo, že se snaží situaci s nedostatečnými kapacitami řešit dlouhodobě právě se zřizovateli škol.
před 11 hhodinami

Motorkáři patří na silnicích k nejzranitelnějším. Jak vážným nehodám předcházet?

Motocyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Jsou zapojeni do mnoha vážných i smrtelných nehod, přičemž většina z nich je způsobena lidskou chybou, a to jak ze strany samotných motorkářů, tak i ze strany ostatních účastníků provozu. Jen v minulém roce na českých silnicích zahynulo 81 motocyklistů. Jak mohou řidiči aut předcházet nehodám s motorkami a na co by si měli dávat pozor sami motocyklisté?
před 12 hhodinami

Bitcoinovou kauzu by měl prověřit Nejvyšší kontrolní úřad, myslí si Richterová

Bitcoinovou kauzu by měl podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) prověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), řekla v pátečním Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. NKÚ má podle ní bohaté zkušenosti a zároveň velkou nezávislost. Pirátská strana podle Richterové vládě navrhla, aby na místo ministra financí a spravedlnosti dosadila odborníky, nikoliv stranické kolegy. Není podle ní dobře, aby kauza nahrávala předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a hnutí SPD.
před 13 hhodinami

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 14 hhodinami
Načítání...