Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).
Kuba v nedělním debatním pořadu České televize Otázky Václava Moravce označil Beka za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Pekarová Adamová minulý týden uvedla, že není nakloněná uvolnění peněz bez systémového řešení. Bek podle ní slíbil, že je schopen nalézt úsporu v jednotkách miliard, zatím ale jen přichází s dalšími rozpočtovými požadavky.
Minulé úterý jednaly školské odbory s Bekem, premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) kvůli navýšení financí na platy nepedagogů. Jednání ale dohodu na penězích pro uklízečky či školníky nepřineslo. Na zaplacení 2 tisíc nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství schází zhruba 800 milionů korun.
Vláda chce o zvýšení rozpočtu podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka jednat až v půli roku. V neděli v ČT nevyloučil další protesty.
„Je třeba uvést věci na pravou míru a přiznat si, že se koalice v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou postupného snižování původního nerealistického škrtu v návrhu ministerstva financí z května 2023. Následky nesou koaliční politici, já, Starostové, MŠMT a především školy, které jsou přirozeně nervózní,“ napsal Bek.
Bek dále oznámil, že usiluje o navýšení rozpočtu školství o 40 miliard korun od zveřejnění květnového návrhu ministerstva financí. „Dnes už máme z této částky 37 miliard a zbývají tři, o kterých znovu a znovu přesvědčuji vládu.“
Podle pracovního návrhu ministerstva financí z jara loňského roku se měly výdaje resortu školství meziročně snížit asi o 30 miliard korun na 235,75 miliardy korun.
Podle schváleného rozpočtu na letošní rok mělo ministerstvo školství pracovat s výdaji 269 miliard korun, v porovnání s loňským rokem o 3,9 miliardy více. Na konci ledna vláda podle Beka rozhodla o posílení rozpočtu školství o další čtyři miliardy.
Salámová metoda
Podle Beka existují tři příčiny toho, že se opakovaně řeší rozpočet resortu, ačkoli je školství deklarovanou prioritou vlády.
Jsou jimi zrušení superhrubé mzdy v roce 2020, neochota koaličních partnerů přistoupit na zvýšení příjmů státního rozpočtu a neochota ODS a TOP 09 přistoupit na mírnější tempo snižování schodku státního rozpočtu.
„Za cenu stávky, napětí a nervozity tak vláda jakousi salámovou metodou postupně přidává prostředky a blíží se částce, kterou jsem za MŠMT žádal už v květnu 2023,“ dodal Bek. Kritiku ze strany ODS a TOP 09 považuje za pokryteckou.
