Školské odbory

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Školské odbory se na úterním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení dvou tisíc nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Kvůli stávce učitelů zůstala ve středu uzavřena část škol. Některé jen omezily svůj běžný provoz. Část učitelů se zapojila do protestu, protože je nespokojena s výsledky vyjednávání o růstu platů.

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) nesouhlasí s avizovanou středeční stávkou učitelů. Uzavření škol s tak krátkým předstihem pokládá za neadekvátní tlak na rodiče žáků a zřizovatele škol. Ani Asociace ředitelů gymnázií ČR stávku nepodporuje. O jednání, nikoliv o konfrontaci, se snaží také Unie školských asociací ČR – CZESHA. Naopak vedení Pedagogické komory stávkující učitele podporuje a trvá na růstu platů ve školství příští rok o 15 procent.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) a školské odbory se zatím nedohodli na růstu platů učitelů pro příští rok. Odboráři dál počítají s případným vyhlášením jednodenní stávky ve školách. Premiér Andrej Babiš (ANO) vedení odborů přislíbil, že se s jejich představiteli kvůli platům ještě sejde. Plaga, Babiš a odborový předák František Dobšík to oznámili na konferenci Školství 2020.