Školské odbory se na úterním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení dvou tisíc nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.
Peníze na nepedagogy školy nyní nedostanou. Vláda se chce k jednání vrátit v červenci
Podle Beka vláda k revizi rozpočtu pro regionální školství podle dohody přistoupí po 1. červenci, kdy budou jasné výsledky hospodaření státu v prvním půlroce.
„Nyní budu informovat naši členskou základnu, a to i o dílčích věcech, kde malý posun je. Vláda je ochotna na nejbližším zasedání zrušit takzvaný limit počtu zaměstnanců, co s týče těch nepedagogických. Uvolní vlastně ruce ředitelům, že nebudou muset dodržet závazný limit,“ komentoval Dobšík v Interview ČT24.
Co se týče případné stávky, dle Dobšíka rozhodnutí bude zejména na ředitelích škol. „Jich se to týká a oni volali po stávce. My jsme to samozřejmě nevyloučili,“ podotkl s tím, že se o tom povede debata.
V rozpisu rozpočtu regionálního školství rozeslaném ministerstvem minulý týden je nefinancovaných 7,5 tisíce míst, z toho je obsazeno 2,5 tisíce reálnými zaměstnanci. Zhruba pět set z nich je podle Beka možné financovat z krajské rezervy. Ředitelé škol si poté, co ministerstvo rozeslalo rozpis rozpočtu regionálního školství, stěžovali na to, že ministerstvo pozice nepedagogů škrtalo plošně. Ředitelé škol byli podle Dobšíka po obdržení rozpisu rozpočtu rozladění.
Rozpočet pro regionální školství je podle ministerského rozpisu letos o 4,97 miliardy vyšší než loni, činí 187,87 miliardy korun.
Výstražnou stávku kvůli dopadům takzvaného konsolidačního balíčku uspořádaly odbory koncem listopadu. Podle odborů se do ní aktivně zapojilo 7213 mateřských, základních a středních škol, tedy tři čtvrtiny z celkového počtu všech regionálních škol. Některé neotevřely vůbec, další zrušily výuku a měly jiný program, někde nefungovaly školní jídelny. Část škol podpořila požadavky stávkujících jen symbolicky.