Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.
Školská tripartita jednala o financování regionálního školství, k dohodě zatím nedospěla
Brífink ministra školství Mikuláše Beka (STAN) po jednání školské tripartity (zdroj: ČT24)
„Tripartita nic neschválila nebo neuzavřela nějakou dohodu, ale debatovali jsme velmi podrobně,“ uvedl Bek. Předmětem jednání byly podle něj třeba platy nepedagogických pracovníků, kvůli nimž vstoupila část zaměstnanců škol minulé pondělí do stávky. I z tohoto důvodu se znovu setká část účastníků debaty v pátek na jednání v Senátu. Na 15. prosince pak ministr svolal kulatý stůl.
Podle ministra se u nepedagogů hledají cesty, jak minimalizovat dopady na tuto skupinu zaměstnanců. Připomněl, že platy těchto zaměstnanců ve třetím čtvrtletí tohoto roku rostly meziročně o jedenáct procent, což je nejvíce mezi zaměstnanci škol. Z části jde podle ministra o důsledek navýšení tarifů v minulém roce. Ministr také vyzval odbory, aby formovaly svou představu o platové hladině těchto pracovníků. Vláda podle něj hledá nástroje, jak vyřešit problémy nejhůře placených zaměstnanců v této kategorii. Zřejmě by to bylo možné pomocí zvýšení zaručené mzdy, pokračoval Bek.
Ministr přislíbil, že další příležitost korigovat rozpočet na nepedagogické pracovníky bude mít v lednu příštího roku. „Ve vládě existuje shoda na tom, že poté, co bude vypořádán rozpočet na tento rok, budeme debatovat o využití nespotřebovaných výdajů,“ vyjasnil. Ministr také dodal, že plánuje podpořit zařízení s větším počtem znevýhodněných dětí.
Školy s vyšším podílem znevýhodněných žáků
Řešení, které šéf resortu školství nabízí, nepokládá šéf školských odborů František Dobšík za dostatečné. „Pořád tam budou chybět peníze, podle mého odhadu asi kolem necelých pěti miliard,“ řekl. Odboráři se s ministerstvem dohodli, že jednání budou pokračovat.
Úterní trojstranné jednání mělo podle Beka umožnit partnerům detailnější pohled na případné efekty opatření, jako je třeba snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima pro základní i střední školy.
Události: Jednání školské tripartity (zdroj: ČT24)
Šéf školských odborů Dobšík tvrdí, že shoda na maximálním počtu hodin financovaných ze státního rozpočtu pro základní školy stále není. Snížení o pět procent bude podle něho školy velmi limitovat, především pak ty malé.
„Momentálně si myslím, že nás hlavně trápí to, že nevíme, zda všechny ty vstřícné kroky, které pan ministr nabídl, budou skutečně realizovány,“ komentovala členka výkonného výboru Učitelské platformy Jana Servusová. Pokud by se maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu opravdu snižovaly jen o pět procent, chce Učitelská platforma otevřít diskusi o malých školách. Pro ty bude podle ní opatření nejvíce drastické. Větší a střední školy by podle ní úpravu měly zvládnout.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků škol Dobšík o jednání školské tripartity (zdroj: ČT24)
Bek již dříve řekl, že je potřeba upravit systém financování regionálního školství tak, aby byl více cílený a udržitelný z hlediska rozpočtu, zároveň však nepoškozoval vitální zájmy škol a kvality vzdělávání. Ministr odbory dále vyzval, aby vyčíslily, o kolik by podle nich měly růst platy provozního personálu ve školách.
„Podle mě ty věci nejsou dořešeny tak, že bychom si mohli plácnout, že dohoda je a že už třeba nebudeme nic příští rok organizovat,“ upřesnil šéf školských odborů.
Dobšík tedy po jednání připustil další protest, podle něj bude ve školském systému chybět pět miliard korun. „Třeba srovnání s lékaři – to opravdu nabudilo takovou atmosféru, že se s tím prostě nemůžou kolegové smířit, že nám nevyšla vláda vstříc,“ narážel na dohodu zdravotnických odborů s ministerstvem zdravotnictví.
Zástupci škol a školských odborů usilují dlouhodobě o více peněz, odmítají snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu a chtějí zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. Obávají se o zhoršení kvality výuky.
Na jednáních školské tripartity se schází zástupci vlády, odborů i zaměstnavatelů, jako je například Svaz průmyslu a dopravy, Asociace vyšších odborných škol nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Školské odbory mají podle informací z letošního května asi dvacet tisíc členů, spolek Učitelská platforma sdružuje kolem dvou tisícovek vyučujících. Na středních, základních a mateřských školách v Česku je podle statistik ministerstva školství za loňský rok zhruba 180 tisíc učitelů.
