Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.
„Od 1. ledna 2024 to bude fungovat tak, že absolvent lékařské fakulty bude mít navýšený příjem v základním platu o pět tisíc, lékař po kmeni o osm tisíc a lékař po atestaci o patnáct tisíc korun s tím, že všichni ostatní zaměstnanci nemocnic dostanou přidáno pět procent ke své mzdě,“ uvedl Válek a poděkoval zúčastněným za jednání.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch 9,8 miliardy,“ dodal.
Právě touto nabídkou se minulý čtvrtek podařilo premiérovi Petru Fialovi (ODS) jednání s lékaři odblokovat poté, co nabídku ministerstva zdravotnictví o nárůst o 8,5 miliardy po několika měsících jednání odmítli.
„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl také Válek. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice. Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven.
Dohoda bude vypracována během několika dní
Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek má být podepsána a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou. „Vzhledem k vyjednáváním panuje na obou stranách jistá míra nedůvěry, tak jsme se dohodli, že definitivním podpisem bude stvrzena celá tato záležitost a ta akce odvolána,“ uvedl Přáda.
Na konci října komora uvedla, že je podalo asi 6100 lékařů, část je ale už vzala zpět. Celkově v nemocnicích pracuje kolem 23 tisíc lékařů, podle ČLK do přesčasových služeb nastupuje zhruba 13 tisíc z nich.
„Děkuji všem zúčastněným za rozumný přístup a spolupráci, zvláště panu ministru Válkovi, který jednání vedl,“ napsal na síti X po jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr.
Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Podle Válka bude také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.
Lékaři začali podávat výpovědi z přesčasové práce v létě poté, co sněmovna schválila změnu zákoníku práce, který zdvojnásobil maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce až na 832 hodin za rok. Sekce mladých lékařů ČLK zdravotníky vyzvala, aby od prosince tyto přesčasy odmítli.
Chtěli tak upozornit na to, že lékaři měli i původně nadměrné množství přesčasů, zároveň jsou na nich ale často ekonomicky závislí, protože tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Žádali proto spolu s odbory zvýšení základních mezd a platů na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, o 60 tisíc až 120 tisíc korun, tedy navýšení o 50 až 80 procent proti současnosti.
Splnění takového požadavku by ale podle dřívějšího Válkova vyjádření znamenalo desítky miliard navíc. Veřejné zdravotní pojištění má být přitom příští rok schodkové, pojišťovny budou muset sáhnout pro zhruba devět miliard do svých rezerv z předchozích let. Celkové náklady jsou plánovány přes 500 miliard korun, do lůžkové péče z nich jde téměř 280 miliard.
