Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil výsledek jednání za dobrou zprávu pro české zdravotnictví. „Premiér na jednání s doktorem Přádou rozsekl poslední sporný bod našich debat s odbory, kterým bylo odměňování v nemocnicích od 1. 1. 2024. Doplnil tak dohodu, jejíž konkrétní podobu jsme v posledních měsících vyjednali v mantinelech nastavených na vládní úrovni,“ prohlásil.
Podle Válka tím byla doplněna dřívější shoda s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. „Nyní budeme společně s premiérem řešit detaily dohody,“ doplnil ministr, podle kterého předseda vlády potvrdil, že nelze zavádět platové tabulky v soukromém sektoru.
„Vstoupil jsem dnes (ve čtvrtek) do jednání na žádost mladých lékařů, snažil jsem se odblokovat místa, kde dohoda zatím nebyla,“ řekl Fiala. Ministr Válek podle něj odvedl velký kus práce, premiérovu důvěru proto stále má. „Myslím, že není nic zvláštního, že na závěr do toho vstoupí předseda vlády,“ dodal ve vysílání ČT24.
Obě strany se podle premiéra domluvily, že začátkem příštího týdne budou jednání o financích pokračovat. „Abychom našli správný technický mechanismus, aby se podařilo je dostat skutečně do platů a mezd, a v jaké struktuře budou rozděleny,“ poznamenal.
Předseda asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš vidí dohodu jako pozitivní zprávu, u které je ale potřeba dotáhnout důležité detaily, tedy jak přetáhnout peníze z úhradové vyhlášky do mezd lékařů.
Podle Přády právě to brzdilo dohodu při předchozích jednáních s ministerstvem zdravotnictví. „Přistoupili jsme na nabídku, protože došlo ke změně částky a ke kompletnímu překopání mechanismu distribuce peněz, což byl asi ten hlavní klíčový bod, o kterém jsme se potřebovali pobavit,“ uvedl Přáda. Možností existuje několik, jak podle něj potvrdil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který je místopředsedou správní rady VZP, takový krok ale není možný. „Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné, a bylo by to proti zákonu, úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů,“ napsal na síti X. Válek však už před začátkem jednání s lékaři deklaroval, že v úhradové vyhlášce na rok 2024 bude uvedeno, že polovina nárůstu úhrad pro nemocnice půjde do zvýšení odměňování.
Například v době epidemie covidu-19 ministerstvo zdravotnictví nařídilo pojišťovnám vyplatit všem zdravotníkům odměny, potřeba však byla kompenzační vyhláška vydaná podle speciálního zákona. Zdravotní péče se hradí z veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ministerstvo parametry hrazení péče pro každý rok stanoví takzvanou úhradovou vyhláškou. Pro příští rok v ní počítá s náklady péče 509 miliard korun, meziročně o 37 miliard víc. Do nemocnic jde obvykle více než polovina této částky, meziročně by to příští rok mělo být dvacet miliard korun víc. Polovinu této částky Fiala ve čtvrtek slíbil na růst platů a mezd zdravotníků.
Přáda předpokládá, že dohoda bude podepsána počátkem příštího týdne
O kolik stoupnou platy jednotlivých zdravotníků, podle Přády zatím není možné říct. „Jak je v českém zdravotnictví velké množství přesčasové práce, jsou tím platy extrémně zkreslené,“ uvedl. Peníze jsou podle něj ale jen jedna část problému. „My chceme začít ten problém narovnávat, aby lékaři nebyli nuceni – ať už ekonomicky, nebo provozně – zůstávat v nemocnicích ty nelidské přesčasové hodiny,“ dodal s tím, že to se bude řešit zřejmě měsíce až roky.
Provoz v nemocnicích měl být kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby od 1. prosince omezený, k tomu dojde o víkendu a v prvních dnech příštího týdne. „Chtěl bych vyzvat lékaře, aby v následujících víkendových dnech tu péči o pacienty zajistili,“ řekl Přáda.
Zatím ale nechce vyzvat lékaře, aby vzali výpovědi přesčasové práce zpět. „K odvolání té akce dojde až ve chvíli, kdy si definitivně podepíšeme konkrétní body v příštích dnech,“ dodal. Přáda předpokládá, že písemná dohoda ze čtvrtečního jednání bude podepsána počátkem příštího týdne.
Provoz v některých nemocnicích v následujících dnech zůstane omezený
V nemocnicích v Královéhradeckém kraji je třeba stále v nejbližších dnech počítat s částečným omezením neakutní péče, aktuální rozpisy služeb lékařů jsou totiž dané, řekli zástupci Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) a krajských nemocnic.
Podle předsedy asociace českých a moravských nemocnic Čarvaše proces vypovězení přesčasů přestane, až bude dohoda definitivně podepsána, směny totiž nelze přeplánovat okamžitě. „Určité omezení péče bude v jednotlivých nemocnicích,“ avizoval v pořadu 90' ČT24.
V omezeném režimu bude fungovat třeba také Úrazová nemocnice v Brně. Výpověď z dobrovolných přesčasů tam podal každý druhý lékař. Pocítí to zejména pacienti s naplánovanými operacemi. „Volali jsme jim, aby si zbytečně nedělali předoperační vyšetření. Takže ti, kterých se to týká, nyní už vědí, že nebudou operováni,“ sdělil ředitel nemocnice Pavel Piler.
„Naštěstí jsme udělali tu věc, že jsme rozepsali služby v obou verzích – jedna s přesčasy, druhá bez přesčasů. Takže všichni víme, kdo nastoupit má a kdo zítra (v pátek) zůstane,“ okomentoval ředitel nemocnice Jihlava Lukáš Velev.
„Moc operací jsme prvních čtrnáct dní neodkládali, byť některé takové byly, s těmito pacienty se nyní znovu budeme bavit. Větší problém je druhá polovina prosince, tam se k tomu nějakým způsobem postavíme,“ ujasnil ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.
„Pro nás se provozně v zásadě nic nemění, protože zachování péče bylo garantováno už před dohodou,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Stejně to platí v Masarykově nemocnici v Jilemnici. „Jejich požadavky (mladých lékařů) považujeme jednoznačně za legitimní, nicméně se nedají vyřešit hned a kolegové uznali, že by došlo k ohrožení péče o pacienty,“ řekl Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy nemocnice v Jilemnici. Proto lékaři plánované směny odslouží.
Podoba protestů
Akutní péče měla být podle České lékařské komory i vedení nemocnic zajištěná, mohl být ale omezený počet lůžek na některých odděleních nebo počet operačních sálů. Lékaři také pacientům zrušili většinu naplánovaných neakutních vyšetření a operace kromě onkologických.
Problém, který mohl vést k neúspěchu jednání, viděl premiér v tom, že protestující spojili rychle řešitelné požadavky s řešením dlouhodobých problémů českého zdravotnictví. Uvedl to po středečním jednání vlády.
V některých věcech, o které lékaři žádali, jako jsou novela zákoníku práce nebo změny ve vzdělávání, nastal podle Fialy od začátku jednání s ministerstvem zdravotnictví velký posun.
Dohodu s výhradami uvítal i předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Jsem trochu překvapen, že to proběhlo tak rychle, čekal jsem, že dohoda se bude odvíjet i od strukturálních a systémových změn, které naše zdravotnictví potřebuje, což se během jednání trochu ztratilo,“ vytýká Šonka.
Nejlepší zpráva, říká Ludvík
„Je to asi nejlepší zpráva ve zdravotnictví, co jsem za půl roku slyšel,“ uvedl pro ČT24 ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol a ředitel Asociace nemocnic České republiky Miloslav Ludvík. Podle něj nebylo v prvních dvou prosincových týdnech odloženo kvůli protestu mnoho operací, lékaři budou každopádně některé z pacientů ohledně jejich termínu kontaktovat.
Dále řekl, že v budoucnu se bude muset začít významněji redukovat objem přesčasové práce lékařů. Problém ve zdravotnictví je dle jeho názoru také rozmístění lékařů ve státě, kdy vzniká místy jejich nedostatek.
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje nezaznamenala jedinou výpověď přesčasu ze strany lékařů, řekl v pořadu 90' ČT24 Pavel Rusý, ředitel středočeských záchranářů. „Nejen u lékařů, ale i u ostatních zdravotnických pracovníků systémově snižujeme počet přesčasových hodin a je to poměrně efektivní,“ dodal.
Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23 tisíc. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupuje podle ČLK asi 13 tisíc, z nich asi 6100 vypovědělo od prosince dobrovolnou práci přesčas.
Nemocnice žádají pojišťovny o kontrolu ambulantní doby praktiků
Miloslav Ludvík také oznámil, že Asociace nemocnic České republiky žádá zdravotní pojišťovny o kontrolu ambulantní doby praktických lékařů. Asociace se také ohrazuje proti zveřejňování podle ní zkreslených údajů o počtu podaných výpovědí a upozorňuje na to, že důsledné dodržování zákoníku práce povede k omezení dostupnosti zdravotních služeb. Asociace sdružuje 26 největších nemocnic v zemi.
Asociace představila tři usnesení, na kterých se členové shodli. První z nich se týká praktických lékařů a ambulantních specialistů. „Praktičtí lékaři i ambulantní specialisté mají ve smlouvách s pojišťovnami pracovní dobu. Pokud chtějí ambulanci zavřít dřív, musí si za sebe domluvit zástup. Obvykle jsme svědkem toho, že si pověsí ceduli na dveře, že pacienty ošetří v nejbližší nemocnici. My ale nejsme v prosinci za tyto subjekty schopni poskytovat péči. Letos zkrátka nebude možné zavřít 15. prosince a vrátit se 5. ledna,“ uvedl Ludvík.
Asociace se dále ohradila proti informacím, které zazněly na středeční tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory. „Část lidí, kteří podali výpověď, třeba nikdy přesčasy nesloužila, lékaři z kardiochirurgické kliniky svůj nesouhlas zrušili,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleš Herman. Většina ředitelů velkých nemocnic je podle asociace z prezentovaných čísel překvapená. „Ve veřejnosti to vyvolává obavy a strašně těžko se vyvrací,“ dodal.
S ohledem na požadavky mladých lékařů asociace vyzývá ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení systému evidence celkové pracovní doby lékařů. Podle Ludvíka lékaři nemají mít víc než 1,2 úvazku, přitom v praxi mají i dva až tři úvazky. Podle něj je třeba, aby to přes rodné číslo ideálně inspektorát práce kontroloval. Připomněl třeba kontrolu řidičů kamionů.
Rozhodnutí sněmovny
Dále se ve čtvrtek rozhodlo, že zdravotníci v nemocnicích zřejmě budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Přestane platit nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce ministra Válka a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), kterou schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců. Podle podpořené úpravy opozičního hnutí ANO by předloha měla být účinná dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů, místo od ledna, jak navrhovali předkladatelé. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení s pracovníkem bude navíc muset uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne.
Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.
Hlavním důsledkem 24hodinových služeb bude podle zdůvodnění soustředění práce do menšího počtu dnů než u běžných směn s přesčasy a rozšíření nahromaděného času na odpočinek. Podle předkladatelů se tím podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.
