Učitelská platforma

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na resortu řeší, kde by mohl ve školství škrtat. Pokud se ale jedná o jeho vlastní bydlení, šetření jde stranou. Domů se z resortu vrací do luxusní rezidence na pražském Břevnově, zjistil deník MF Dnes. Cena pronájmu činí přes 57 tisíc korun měsíčně, za ministra ho platí stát. Bek bydlí i nad poměry ostatních ministrů, po Praze by sehnal byty podobné a výrazně levnější. Pro 168 hodin natáčel David Sebíně.

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Odboráři jsou připraveni k pokračování protestních akcí, pokud s nimi vláda nebude jednat. V úvodu pondělní demonstrace proti krokům vlády to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V krátkém projevu na pražském Malostranském náměstí také kritizoval přístup vlády k sociálnímu dialogu. Vláda by se měla podle něj zamyslet nad tím, jak za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.

Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové školy nemohou přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat. Věří, že učitelé umí s dětmi individuálně pracovat tak, že třídě vysvětlí, že někdo bude a někdo nebude nosit roušku během vyučování. Ministerstvo se podle ní během covidu naučilo se školami lépe komunikovat a učitelé také byli během krize více slyšet. Řekla to v pátečním pořadu Interview ČT24.

Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování. U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo. Výzkum se uskutečnil mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 vyučujících ze základních škol.

Přes 200 tisíc prvňáků a druháků se vrátilo do školních lavic. Na rozdíl od jara je tentokrát docházka povinná. Rodiče se ale mohli podle ministra školství domluvit na individuálním přístupu. Jak malé děti zvládají vyučování v rouškách a jaké problémy budou muset školy ještě řešit, přiblížila Gabriela Hrušková z Učitelské platformy, která je i ředitelkou Základní školy T. G. Masaryka Štětí.