Přes 200 tisíc prvňáků a druháků se vrátilo do školních lavic. Na rozdíl od jara je tentokrát docházka povinná. Rodiče se ale mohli podle ministra školství domluvit na individuálním přístupu. Jak malé děti zvládají vyučování v rouškách a jaké problémy budou muset školy ještě řešit, přiblížila Gabriela Hrušková z Učitelské platformy, která je i ředitelkou Základní školy T. G. Masaryka Štětí.
Rouška je větší překážkou pro pedagoga než žáka, říká Hrušková z Učitelské platformy
Gabriela Hrušková v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Utichlé chodby najednou ožily. Jsme strašně rádi,“ popsala první den po skončení kompletní uzavírky škol Hrušková. Učitelé a nově i nejmenší žáci musí celý den ve škole strávit s rouškou. Těch se ale podle Hruškové obávají více dospělí než děti samotné. „My ji vnímáme daleko hůř než děti. Ty byly naprosto v pohodě,“ řekla.
Povinné roušky jsou podle ní velkou překážkou pro práci učitelů, pro které je důležité vidět mimiku žáků. Problém ale nemají pedagogové jen těch nejnižších ročníků, kteří učí děti číst, ale i starších žáků. „Dětem nerozumíte. Když si zpětně vybavuji svoje hodiny, tak to bylo pořád dokola: Prosím, nerozumím, neslyším,“ přiblížila Hrušková.
Do Základní školy T. G. Masaryka Štětí přišli ve středu všichni žáci prvních a druhých tříd. S tím, že by někteří rodiče odmítali děti do lavic poslat, se tak nesetkala. Na zvláštním řešení je podle ní možné domluvit se v případě, že se dítě samotné nebo člen jeho rodiny nacházejí v rizikové skupině.
Pokud se však jedná pouze o obavu rodičů z nákazy dítěte, je rolí učitelů vysvětlit jim, že školní docházka je povinná. „To bychom mohli za chvíli sklouznout k tomu, že se maminka bojí pouštět dítě přes silnici, protože jej přejede auto,“ poznamenala Hrušková.
Zakotvení distanční výuky může pomoci i v době bez pandemie
Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve středu vyzval vládu, aby rodinám ponechala možnost svobodně se rozhodnout, zda mají jejich potomci během pandemie chodit do škol. Výuka by měla probíhat v kombinaci prezenční a distanční formy.
Podobný model ale podle Hruškové nelze zavádět plošně. „Jsou školy, které na to připravené jsou, můžou tuto službu nabídnout, byť není legislativně podložena. Jsou ale školy, kde to možné nebude,“ uvedla. Jako ředitelka se na podobnou možnost už připravovala a chystá se ji zakotvit i do školního řádu, aby mohla i v budoucnu nabídnout zapojení se do výuky například dětem, které jsou dlouhodobě nemocné.
S prezenční výukou prvních ročníků počítá ministerstvo zdravotnictví při všech stupních rizika, a to včetně toho nejvyššího. Podle Hruškové je vzdělávání těch nejmenších dětí zásadní, sama se ale nekloní k tomu, aby do školy chodily za všech okolností. „Budou mít osm nebo devět let na to, aby to dohnaly. Zdraví máme jenom jedno,“ řekla.