Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.
Morava je na tom s kvalifikovanými učiteli lépe než Čechy, ukazuje analýza školní inspekce
S nedostatkem pedagogů se potýká třeba sociálně a ekonomicky znevýhodněný Ústecký kraj, ze kterého pochází i Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích. „Když vám v Praze nabídnou náborový příspěvek sto tisíc korun, tak kam jako učitel půjdete? A Praha zrovna nabízí pedagogům i městské byty,“ vysvětluje problémy tamního školství Mazancová.
Aprobované učitele neboli pracovníky se specializací na výuku daného předmětu tak školy na severu Čech shánějí obtížně. Stejně tak v kraji chybí kvalifikovaní pedagogové, což jsou pracovníci s dostatečným pedagogickým vzděláním.
Tento problém trápí i další regiony. Podle nové analýzy České školní inspekce nazývané České školství v mapách s nedostatkem kvalifikovaných a aprobovaných učitelů zápasí především dva typy okresů.
Na jedné straně stojí bohatší oblasti Středočeského kraje a Praha. Školy jsou tam plné a učitelé se snadněji uplatní i v jiných oborech. Ředitelé tím pádem musí svěřit výuku některých předmětů i neaprobovaným pedagogům nebo lidem bez potřebné kvalifikace. Na druhé straně jsou pak sociálně a ekonomicky znevýhodněné okresy právě v Ústeckém či Karlovarském kraji. Méně školených pedagogů je i v některých oblastech Plzeňského a Libereckého kraje, a to nejen v základním školství.
Kvalitní učitelé mohou kompenzovat horší zázemí
„S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se potýkají až na výjimky stejné okresy napříč všemi vzdělávacími stupni, a to i v předškolním vzdělávání,“ píše se v analýze školní inspekce. Studie dále upozorňuje, že tento problém by se měl začít systematicky řešit.
Aprobovaní a kvalifikovaní učitelé totiž nejen lépe zvládají problematické chování žáků ve třídě, ale také mají vliv na motivaci žáků a jejich vzdělávací výsledky. Mohli by tak přispět ke zmírnění nerovností ve vzdělávání mezi regiony. Mezi takto postižené oblasti patří například okresy Sokolov, Chomutov, Karlovy Vary nebo Most.
Tyto regiony se zároveň potýkají s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů, jako jsou exekuce nebo počet vyplacených dávek v hmotné nouzi. To podle inspekce ovlivňuje i výsledky školáků, které také závisejí na kvalitě jejich rodinného zázemí.
„Žáček první třídy by měl přijít do první třídy nějak vybavený. Měl by mít pastelky, vodovky a podobně. Ale rodina vám je nekoupí, protože na ně třeba nemá nebo toho má tolik, že na to nemyslí,“ vysvětluje vliv rodinného prostředí na vzdělání litoměřická ředitelka Petra Mazancová. Podle ní je nutné zlepšit to, aby děti nebyly na domácím zázemí tak závislé.
S tím by mohli podle ní pomoci právě i kvalifikovanější učitelé, školy ale na jejich nábor samy nestačí. „Vzdělanost a angažovanost zřizovatele, v tomto případě obcí, je zásadní v tom, aby učitelům pomohli, protože ředitel z mého pohledu má jenom omezené možnosti, jak toho člověka nalákat,“ dodává učitelka.
Ústí podporuje vybrané školy
Podle náměstka primátora pro školství v Ústí nad Labem Michala Ševcovice (Pro Zdraví a Sport) nedostatek kvalifikovaných či aprobovaných učitelů netrápí celé město, ale týká se hlavně rozdílů mezi školami.
„Spíš jsou vyloučené lokality, kde je problém sehnat učitele. Město k tomu už před několika lety přistoupilo tak, že má vytipované tři základní školy, kde jsou pedagogové podporováni speciálním příspěvkem. Obec jim přidává k tabulkovým platům ještě i svoji částku. To je motivace, jak vyrovnávat tyto rozdíly,“ vysvětluje Ševcovic.
Částka, kterou město učitelům přispívá, je tři tisíce korun hrubého na osobu. „Nevím, jestli to je úplně řešení, které pomáhá, ale určitě napomáhá při získávání nových absolventů,“ pokračuje náměstek. Dodává, že by stát měl přihlížet k situaci v problematických oblastech a podpořit je větším finančním tokem, protože město situaci nemůže řešit jen ze svého.
Vliv ekonomické a sociální situace žáků je podle analýzy ČŠI vidět například ve Středočeském kraji, kde také ve velkém chybí kvalifikovaní a aprobovaní učitelé. Výsledky tamějších žáků se ale od Ústeckého a Karlovarského kraje poměrně liší, díky stabilnějšímu zázemí jsou ve vzdělávání úspěšnější.
Úspěšná a kvalifikovaná Morava
Menší počty dostatečně proškolených pedagogů natolik netrápí moravské regiony. Více kvalifikovaných učitelů pracuje ve školách ve Zlínském kraji, na Hodonínsku, Třebíčsku, Opavsku a Frýdecko-Místecku. Ve stejných oblastech také podle analýzy ČŠI děti zažijí méně hodin vyučovaných bez aprobace.
Důvodů je podle jednoho z autorů studie, Jakuba Lyska z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, hned několik.
„Když se podíváte na mapu Moravskoslezského kraje, tak tam je několik univerzit. Ve Zlínském kraji je zase Baťova univerzita. Takže Morava je celá pokrytá učitelskými profesemi a má vysokou kvalifikovanost učitelů právě díky regionálním univerzitám. Také prestiž tohoto povolání je na Moravě asi větší než třeba v případě Ústeckého kraje. Může to souviset s něčím, co se těžko měří, a to je lokální patriotismus a zbožnost,“ vysvětluje Lysek. Dodává, že díky těmto faktorům je podle něj učitel na Moravě váženější profesí než v některých českých regionech.
„Pokud vyrůstáte v kraji, kde si lidé říkají, že se učitel jenom fláká a má prázdniny, tak to lidi nenaláká, aby tam šli do školství, a odcházejí do jiných regionů,“ dodává Lysek.
Ve Zlíně například využívají Univerzitu Tomáše Bati tak, že se snaží koordinovat spolupráci mateřských a základních škol s vysokou školou. „V rámci distančního vzdělávání žáků jsme s univerzitou rodičům doma zajistili vzdělávání, kdy studenti ze školy chodili do rodiny pomáhat s výukou,“ popisuje příklad spolupráce náměstkyně primátora pro školství Kateřina Francová (STAN).
Špatně si nevede ani Moravskoslezský kraj, kde stejně jako v Čechách také některé oblasti trápí sociální a ekonomické potíže. „Děti tam mají daleko lepší výsledky, protože Moravskoslezský kraj zapracoval na školní politice a má větší aprobovanost a kvalifikovanost učitelů. Z evropských dotací se snaží budovat školy nad rámec toho, co dělá stát. Takže i role kraje je důležitá,“ říká Lysek.
Počet učitelů v posledních letech roste
Nadějí pro regiony s nedostatkem pedagogů může být fakt, že ve všech okresech České republiky za poslední tři roky podle analýzy přibylo několik procent učitelů. Pokud bude tento trend v dalších letech pokračovat, mohl by se podle ČŠI alespoň v některých regionech problém zmírnit.
„Došlo k výraznému navýšení platů učitelů, a profese se tak stává v některých regionech atraktivní. Jedná se o podmínku nutnou, nikoli však dostačující,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Ani přes vyšší platy totiž v některých regionech nedošlo k tak výraznému nárůstu počtu pedagogů.
Pozadu je například opět Ústecký kraj. To může být podle Zatloukala dáno i tím, že lidé v těchto regionech se nedívají na profesi učitele jako na hodnotné a prestižní povolání. „Tady musí zapracovat celá společnost na tom, aby profese učitele byla skutečně váženou,“ zdůrazňuje Zatloukal. Dodává, že na zvyšování počtu učitelů může mít vliv i nárůst počtu žáků v základních a středních školách.
Nejvíce na základě dat ČŠI přibylo učitelů v Plzeňském, Libereckém a Středočeském kraji. A to proto, že patří mezi regiony s jejich velkým nedostatkem a nejvíce se snaží situaci řešit. „Oproti naplněným moravským regionům pak logicky vychází toto číslo větší, ale situace i přesto zůstává neutěšená. I přes nedávný relativně výrazný nárůst pořád učitelé v těchto regionech chybí více než v jiných krajích,“ uzavírá náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
