V Česku chybí šest tisíc učitelů a může být hůř. Novela má do škol dostat odborníky

Nahrávám video
Události: Nedostatek učitelů v Česku
Zdroj: ČT24

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků.

Dlouhodobě se s nedostatkem učitelů potýká například základní škola ve Slaném. Ředitelka Věra Bělochová aktuálně poptává jazykáře a učitele hudební výchovy. „V současné době sháním tři učitele. Něco už mám rozjednáno. Když mi to nevyjde, tak čtyři,“ líčí ředitelka školy.

Nedostatek učitelů řeší různě. Třeba Veronika Pastýříková zatím pedagogickou fakultu nedostudovala, jako problém to ale v praxi nevidí. „Studuji poslední ročník vysoké školy, ale nepociťuji to,“ popisuje. Její kolega Tomáš Caska působí na druhém stupni, učitelství ale nikdy nestudoval – absolvoval zemědělskou univerzitu. Přesto se rozhodl nastoupit a vzdělání si doplnit později.

České školní inspekci ředitelka Bělochová vysvětlila angažování těchto kantorů tím, že prokázala, že nové učitele sháněla intenzivně. Tím splnila podmínku a neporušila pravidla.

Podle průzkumů ministerstva školství chybělo už loni v září ve školách až šest tisíc učitelů. Za čtyři roky jich podle odhadů může chybět až jedenáct tisíc. Průměrný věk vyučujících je navíc v tuzemsku vysoký – 47 let.

„Je třeba počítat s rizikem, že někteří učitelé vyššího věku, kteří původně před třemi čtyřmi měsíci ještě nezamýšleli, že by odešli mimo školy, své rozhodnutí dnes uspíší,“ upozorňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Učit by mohli i odborníci

Pomoci má novela zákona, která nyní leží v dolní komoře parlamentu. Na základních i středních školách by podle ní nově mohli učit i vysokoškoláci nepedagogických oborů a být rovnou posuzováni jako kvalifikovaní, pokud přislíbí, že si do tří let vzdělání doplní.

„Je velmi důležité otevřít sekundární kanál a kromě toho, že dnes tam působí takzvaně na výjimku lidé z praxe, tak poskytnout také podporu, aby si doplnili vzdělání,“ komentuje legislativu ministr školství Robert Plaga (ANO).

S novelou ale nesouhlasí školské odbory. Podle nich je na základních školách pedagog potřeba. Odborníci – kupříkladu fyzici – by měli učit až na školách středních. „Podle nás se mělo ministerstvo zaměřit jiným směrem. Podporou pedagogických fakult, podporou studentů pedagogiky ve větší míře učit,“ konstatuje předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Kabinet doufá, že učitele do škol dostane i postupné zvyšování platů. V příštím roce by dle plánu měly vzrůst o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...