Srdcaři nestačí. Učitelé fyziky jsou ohrožený druh

Nahrávám video
Události: Učitelé fyziky jsou ohrožený druh
Zdroj: ČT24

Ohroženým druhem mezi pedagogy jsou fyzikáři. Na základních školách tento předmět často učí ti, kteří ho nevystudovali, na středních jsou zase kantoři fyziky přestárlí. Podle školní inspekce není daleko doba, kdy budou mít ředitelé velké potíže výuku předmětu vůbec zajistit.

Průměrný věk učitelů fyziky na základních školách je 49 let, na středních školách dokonce 51 let. Vůbec nejvyšší průměrný věk fyzikářů je pak v kraji Vysočina, kde dosahuje 54 let. Starší ročníky učitelů odcházejí do důchodu a mladší učitelé se těžko shánějí.

Na důchod se pomalu začíná těšit i Renata Zýková. Studenty učí už přes třicet let a nyní zvažuje, jak dlouho ještě bude pokračovat. „Tak půl úvazku bych snad zvládla, ale záleží, jak vydrží zdraví, a je to čím dál náročnější,“ říká učitelka ze smíchovské střední průmyslové školy.

Ředitel školy Radko Sáblík ví, že pokud fyzikářka odejde, bude on muset řešit velký problém. „Jsou regiony, kde třeba aprobovaného fyzikáře neviděli deset let, to je opravdu dost kritická situace,“ upozorňuje na problém, který se týká celé republiky.

Na základních školách současně učí skoro třicet procent pedagogů, kteří sice mají pedagogické vzdělání, fyziku ale nevystudovali. To se odráží na kvalitě výuky. „Míra aprobovanosti výuky má výrazný dopad na vzdělávací výsledky,“ říká náměstek České školní inspekce Ondřej Andrys.

Podíl aprobovaných učitelů fyziky
Zdroj: ČT24

Některé vysoké školy, kde studují budoucí učitelé přírodovědných předmětů, přitom nestačí pokrýt poptávku. „Máme tak od deseti do dvaceti studentů v ročníku, ale jsme rádi, protože ještě před několika lety jsme měli jen pět studentů,“ říká Leoš Dvořák z katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jenže všichni absolventi nakonec učit nejdou. Do tříd tak často míří jen přesvědčení „srdcaři“, mezi které patří i studentka Matematicko-fyzikální fakulty Anežka Bendová. „Když jsem chodila na základní školu, měli jsme skvělou fyzikářku, která to dokázala tak neskutečně podat, že to zapálilo skoro polovinu třídy,“ vypráví.

Sama je rozhodnutá, že učit bude. A pokusí se být stejně dobrou fyzikářkou, jakou měla na základní škole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...