Česká školní inspekce doporučila ministerstvu soustředit se na cílenou podporu škol v chudších krajích, které mají problémy s kvalitou vzdělávání. Výroční zpráva inspekce totiž poukazuje na velké meziregionální rozdíly českého školství. Podle ústředního inspektora Tomáše Zatloukala, který v pondělí zprávu představil, jde o velmi hluboký problém. „Týká se všech stupňů vzdělávání, to znamená mateřských, základních i středních škol,“ uvedl.
Mezi kraji jsou výrazné rozdíly v kvalitě vzdělávání, to bychom měli změnit, radí inspekce
„Ukazuje se, že podmínky, průběh a výsledky vzdělávání v jednotlivých krajích se výrazně odlišují,“ okomentoval výsledky výroční zprávy Zatloukal. Rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony podle něj souvisí s velkou decentralizací českého školství. Nejhůře jsou na tom s kvalitou škol západočeské kraje, obecně lepší situace je na Moravě.
Výroční zpráva školní inspekce srovnala mezi kraji různé faktory, které jsou pro kvalitu výuky určující. Zjistila tak například, že zatímco v Karlovarském a Středočeském kraji nemá kvalifikaci učitelství pro první stupeň základní školy kolem 28 procent učitelů, na Vysočině je to jen 12 procent.
Stejně tak situace, kdy výuku vede neaprobovaný učitel, tedy kdy třeba vlastivědu učí vystudovaný tělocvikář, se v Karlovarském kraji týká 48 procent vyučovacích hodin. V Jihomoravském kraji naopak zhruba jen pětiny hodin.
Výsledky žáků podle Zatloukala také výrazně ovlivňuje socioekonomický statut regionu. Školy podle něj umí pracovat s žáky z dobře postavených rodin. Chudší regiony mají ale s kvalitou vzdělávání potíže, a potřebovaly by proto cílenou podporu, aby se jim mohlo dařit vyrovnávat nepříznivé podmínky domácího prostředí dětí.
„Největší problémy jsou v západočeských krajích, které mají největší míru znevýhodnění,“ uvedl Zatloukal. Podpora těchto regionů podle něj vyžaduje větší spolupráci ministerstva školství s ministerstvem práce a sociálních věcí či Agenturou pro sociální začleňování.
Rozdíly by měla snížit nová strategie i větší meziresortní komunikace
Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by ke zlepšení situace měla směřovat nová strategie vzdělávání do roku 2030, kterou ministerstvo nyní připravuje. Úřad by v ní chtěl určit, jakým způsobem bude meziregionální rozdíly zmírňovat, uvedla náměstkyně.
Se Zatloukalem se shodla na tom, že je třeba i větší komunikace mezi resorty. Podle ní by navíc měly posílit spolupráci také samotné školy. Ministerstvo vypracovalo metodiku, kterou by chtělo podpořit zřizovatele na úrovni obcí k vytváření svazků škol, řekla. Dodala, že u zástupců obcí to ale zatím nenachází velkou odezvu.
Zmírnit regionální rozdíly by výhledově měl i nový způsob financování škol, ve kterém se ministerstvo podle Matuškové bude snažit zohledňovat regionální rozdíly mezi školami. Dosavadní systém financování na žáka podle náměstkyně rozdíly mezi školami spíš podporoval. Nejenže nepřinášel znevýhodněným školám víc peněz, ale když bylo v regionu málo dětí, tak měla škola ve srovnání s ostatními regiony peněz ještě méně.