Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.
Bek se ve čtvrtek potkal s Dobšíkem poprvé od chvíle, kdy školské odbory vyhlásily na 27. listopadu celodenní stávku. „Dohodli jsme se na tom, že se potkáme příští týden ve čtvrtek ve čtyři hodiny v takovém užším formátu a budeme pokračovat v diskusi. Já mezitím budu konzultovat ve vládě a v koalici postoje a odbory mají určitý čas na to, aby také precizovaly své postoje, ale nechci mluvit za odbory. Ale dohodli jsme se na průběhu dalšího vyjednávání,“ sdělil Bek.
„My samozřejmě budeme chtít vést debatu i s asociacemi a dalšími, kteří nás podporují, abychom v ten čtvrtek – tam to asi neuzavřeme – věděli, jak třeba oslovovat Poslaneckou sněmovnu, případně další ve vládě,“ řekl Dobšík.
Ke stávce se chce kvůli hrozícímu propadu platů přidat třeba hlavní kuchařka v brněnské základní škole v Pavlovské Leona Červinková. V její jídelně si vydělají kvalifikované kuchařky do 25 tisíc hrubého, ty pomocné pak kolem dvaceti tisíc. „Přijde mi to nefér, protože si myslím, že odvádíme stejně dobrou a tvrdou práci jako pedagogičtí pracovníci, a nevidím důvod, proč by na nás mělo být nahlíženo z jiného pohledu,“ zdůvodnila. S protesty sympatizuje i hlavní kuchařka Mateřské školy Luční ve Zlíně Jana Bečicová. Ona sama vydělává po jednatřiceti letech praxe zhruba 24 tisíc hrubého.
Na konferenci Školství 2024 Bek účastníky včetně Dobšíka ubezpečoval, že udělal pro zvýšení rozpočtu svého resortu maximum. Odvrátit stávku by podle něj mohly další miliardy navíc. „Proti původnímu návrhu ministerstva financí by bylo z mého pohledu potřeba o zhruba pět miliard víc, než máme teď,“ uvedl. Prohlásil, že prosazoval, aby jeho resort získal další miliardy navíc i na úkor vyššího schodku státního rozpočtu. Se svým návrhem ale uvnitř vládní koalice neuspěl.
„V těch 270 miliardách samozřejmě hodně závisí na tom, jak vzrostly počty dětí, počty úvazků učitelů,“ podotkl Bek.
Debata v koalici
Mluvit o rozpočtu školství budou v úterý i koaliční lídři. K přesunu v řádech miliard korun jsou ale zatím spíše zdrženliví. „To, že by tam mohlo jít víc peněz, to je to, co bychom si všichni samozřejmě přáli, ale stav rozpočtu v České republice je takový, jaký je,“ podotkl premiér Fiala.
Pokud by se koalice na přesunu dalších miliard pro školství v rozpočtu na příští rok dohodla, musela by tyto peníze vzít jiným resortům nebo z rozpočtové rezervy. „Jestli je těch pět miliard tak zásadních, tak se o tom pojďme ještě bavit,“ vyzval předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) to nyní, před koncem roku, na „masivní přesuny“ v rozpočtu nevidí. „Pokud by mělo dojít k tak významné změně, tak by se na tom bezesporu musela shodnout vládní koalice jako celek,“ doplnil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).
Stávka má omezit provoz mateřských, základních a středních škol. Celkem je navštěvují bezmála dva miliony dětí. Vyučuje na nich 150 tisíc pedagogů. Těm plat v posledních letech roste jako málokterým jiným státním zaměstnancům – před pěti lety brali v průměru 35 tisíc hrubého, loni 48 tisíc. Stouply i výdělky nepedagogických profesí ve školství – například kuchařkám nebo uklízečkám. Ty se ale stále drží výrazně pod celorepublikovým průměrem.
