Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.
„Modlím se z celého srdce, aby COP28 byla dalším skutečným bodem obratu,“ pronesl král Karel III., který připomněl jednání klimatické konference v Paříži. Před osmi lety si tam světoví lídři stanovili cíl udržet oteplování „výrazně pod dvěma stupni“ oproti předindustriální éře, lidstvo ale zatím podle expertů nepřijalo opatření dostatečná na to, aby tuto ambici naplnilo.
„Pokud rychle nenapravíme a neobnovíme ekonomiku přírody založenou na harmonii a rovnováze, která je naším hlavním živitelem, bude naše vlastní ekonomika a schopnost přežití ohrožena. Země nám nepatří, to my patříme jí,“ uzavřel svůj projev britský monarcha.
Guterres vyzval k okamžitému ukončení spalování fosilních zdrojů energie. „Jsme velmi daleko od klimatických cílů stanovených v Paříži, ale stále ještě není pozdě,“ řekl Guterres. Země je podle něj velmi nemocná a jediný, kdo ji může vyléčit, jsou světoví státníci. Svět podle šéfa OSN musí dramaticky snížit emise skleníkových plynů a kompletně zastavit využívání fosilních zdrojů energie a přesunout se k obnovitelným zdrojům.
Ministr průmyslu Spojených arabských emirátů a zároveň šéf státní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir, který konferenci předsedá, vyzval její účastníky ke změně smýšlení, rychlé shodě na programu konference a efektivní práci. „Není času nazbyt,“ prohlásil.
Vůdce Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zajd Nahaján zase jménem hostitelské země označil klimatickou změnu za největší výzvu, které svět aktuálně čelí. Oznámil také zřízení nového fondu s 30 miliardami dolarů (670,5 miliard korun) na globální boj s klimatickými změnami.
Premiér Indie Naréndra Módí pochválil při projevu úsilí své země o splnění klimatických cílů. „Přestože v Indii žije sedmnáct procent světové populace, náš podíl na celosvětových emisích uhlíku je ještě nižší než čtyři procenta,“ řekl delegátům. Podle něj Indie „představila světu model rozvoje, v němž se podařilo dosáhnout velké rovnováhy mezi ekologií a ekonomikou“. Dodal, že Indie má i nadále ambiciózní klimatické cíle a zvýší podíl nefosilních paliv ve své ekonomice na padesát procent a do roku 2070 chce dosáhnout nuly. Navrhl, že jeho země uspořádá konferenci COP33 v roce 2028. Na pořadatelství se ale musí dohodnout s ostatními státy z Asie.
Další řečníci
Na propastný rozdíl mezi rétorickými proklamacemi a skutečnými opatřeními pak podle komentátorů upozornilo například vystoupení britského premiéra Rishiho Sunaka. Ten sice v projevu řekl, že je ohledně výsledků jednání v Dubaji optimistický, zároveň ale na tiskové konferenci obhajoval rozhodnutí své vlády zmírnit opatření na snižování emisí. Konzervativní kabinet mimo jiné odložil plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval slib, že Francie do roku 2027 uzavře všechny své uhelné elektrárny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že EU je na cestě překročit do roku 2030 své závazky ohledně snižování emisí. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil zahájení činnosti tak zvaného klimatického klubu 36 zemí, které chtějí státům v rozvojové části světa pomáhat s dekarbonizací vysokoemisních průmyslových odvětví, jako jsou výroba oceli, cementu nebo hliníku.
Zástupci zemí globálního jihu naopak upozorňovali na to, že ekonomicky vyspělé státy, které nesou největší vinu na růstu emisí skleníkových plynů, nedělají v boji proti klimatickým změnám dost. „Planeta už má dost nesplněných klimatických dohod. Vlády nemůžou utéct své zodpovědnosti,“ řekl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
„Pro obyvatele malých ostrovních států je bolestné sledovat to, že COP28 nejspíš nebude tím milníkem, ve který všichni doufáme, protože pokrok ohledně pařížské dohody je pomalý,“ upozornil král tichomořského státečku Tonga Tupou VI.
Odklon od fosilních paliv
Mezi hlavními tématy summitu, o kterém hovořil například již zmíněný Guterres, je odstoupení od fosilních paliv coby zdrojů energie. Do značné míry se jedná o tom, jak odklon od uhlí, ropy a plynu, které jsou hlavními příčinami změny klimatu, popsat. Debata se soustředí na to, zda tato paliva postupně „vyřadit“ nebo „snížit“, zda má volba slova praktický význam a zda by státy měly stanovit termíny pro opuštění znečišťujících zdrojů energie.
Tento bod má na konferenci řadu odpůrců ze stran států s velkými zásobami fosilních paliv. Mezi tyto státy patří právě i hostitelská země Spojené arabské emiráty. Jejich představitelé na konferenci varovali, že volání po úplném ukončení využívání fosilních paliv může být z diplomatického hlediska nepraktické. Na druhou stranu může být nakonec odsouhlasena formulace, která státy nepřiměje nic změnit, uvádí server Politico.
Analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská pro ČT24 řekla, že je třeba dojít k termínu, dokdy má odklon nastat. „Je to to nejklíčovější téma, nyní probíhají vyjednávání,“ uvedla. Nastavení cíle je podle ní ale stejně důležité jako nastavení strategie, jak tuto potřebu implementovat. „Proto je vlastně například velká shoda na cíli ztrojnásobit využívání obnovitelných zdrojů energie do roku 2030,“ prohlásila.
Fond na podporu zasaženým zemím
Další důležitým bodem je pomoc zemím, které jsou klimatickou změnou zasaženy nejvíce, tedy především státům globálního jihu. Účastníci konference odsouhlasili spuštění nového fondu na jejich podporu již ve čtvrtek.
Prostředky pro fond jako první přislíbily Spojené arabské emiráty, ty poskytnou sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun), dále Německo slíbilo poskytnout sto milionů dolarů, Británie šedesát milionů liber (téměř 1,7 miliardy korun). Spojené státy, které na jednání v Dubaji zastupuje klimatický zmocněnec John Kerry, pošlou 17,5 milionu dolarů (389 milionů korun), Japonsko deset milionů dolarů (222 milionů korun). V pátek přinesla agentura Reuters zprávu, že Nizozemsko přispěje patnácti miliony eur (asi 365 miliony korun). Itálie do nově zřízeného fondu na pomoc chudším zemím nejhůře postiženým změnami klimatu přispěje sto miliony eur.
Italská premiérka Giorgia Meloniová také oznámila, že z pětiletého italského klimatického fondu, který počítá s investicemi v celkovém objemu 4,2 miliardy eur (asi 102 miliard korun), Itálie investuje sedmdesát procent v zemích na africkém kontinentu. Potravinová bezpečnost je podle premiérky jednou z priorit zahraniční politiky Říma a italské investice mají v zemích pomoci vytvořit odolnější a spolehlivější systém produkce potravin.
Na záměru vytvořit tento fond na podporu zasaženým zemím se státy shodly už loni na konferenci COP27 v Egyptě, následující rok pak jejich představitelé strávili vyjednáváním o jeho konkrétních obrysech a hledáním kompromisů, píše agentura AFP. Spory se vedly například o tom, kdo do něj bude přispívat a kdo z něj naopak bude čerpat, posun pak přineslo jednání 4. listopadu v Abú Dhabí. Podle médií by měla iniciativa fungovat od příštího roku pod záštitou Světové banky.
Mechanismus má pomoci zmírnit „klimatickou nespravedlnost“, tedy skutečnost, že rozvojové země ke klimatickým změnám nepřispívají tolik jako ty bohaté, ovšem často jejich dopady pociťují silněji. Mnohé aspekty „fondu pro ztráty a škody“ přesto zůstávají nejasné, včetně jeho objemu či dlouhodobého fungování, píše agentura AP. Někteří experti také poznamenali, že rozvinuté země zatím nemají povinnost do něj přispívat.
„(To je) samozřejmě většina států Afriky, jihovýchodní Asie, část Latinské Ameriky, to jsou ty nejvíce postižené oblasti a zároveň nejchudší,“ řekl vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jiří Kolman. Doufá, že do fondu přispěje i Česká republika.
Odsouhlasení tohoto bodu hned první den konference je podle serveru BBC překvapivé. „Je to ze strany Spojených arabských emirátů velmi chytrý způsob, jak zahájit konferenci,“ uvedl profesor Michael Jacobs ze Sheffieldské univerzity a pozorovatel těchto jednání. „Hned na prvním zasedání dosáhly toho, že se dohodla jedna z nejdůležitějších částí celé této konference, velmi sporná část,“ dodal.
Spojené státy za výši svého příspěvku sklidily velkou kritiku. Podle stanice CNN je „trapná“. USA, které patří k velkým světovým znečišťovatelům, slíbily méně než pětinu částky Spojených arabských emirátů a čtrnáctkrátkrát méně než Evropská unie, píše CNN.
Součet dosavadních oznámení představuje však mizivou částku ve srovnání s odhady toho, kolik peněz budou rozvojové země každý rok na klimatická opatření potřebovat. Podle nedávné zprávy OSN to může být až 387 miliard dolarů. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zase odhadla, že chudší země budou v roce 2025 potřebovat zhruba bilion dolarů, napsal nedávno server Politico.
Česko bude podporovat zvýšení kapacit jaderných zařízení
Premiér Fiala před odletem na konferenci řekl, že Česká republika bude podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí jednadvacet zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. Česko také prosazuje při snižování emisí skleníkových plynů racionální pozici, nutnost snižování si uvědomuje, ale proces nemá znamenat pokles konkurenceschopnosti země.
„Do roku 2050 bychom měli mít podíl jádra na výrobě elektřiny někde kolem padesáti procent. Jádro je bezpečné, stabilní, čisté, efektivní, spolehlivé,“ prohlásil Fiala.
Výzva ke společné práci na ztrojnásobení kapacit jaderných zdrojů připravovaná dvacítkou zemí má podle Fialy zahrnovat konstatování, že půjde o zařízení s nejvyšším stupněm bezpečnosti a jakosti, a plán efektivity financování jejich výstavby.
Česko bude dále na konferenci v příštím týdnu zastupovat ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), o energetice tam má jednat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Státy by měly revidovat svoje ambice, myslí si zástupce ministerstva
„O co usiluje Česká republika, je zvýšení ambice i závazků největších emitentů v čele s Čínou a Spojenými státy americkými,“ uvedl ve večerním vysílání ČT24 ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický.
Podle něj je potřeba, aby globální hodnocení Pařížské dohody konstatovalo, že závazky, které si země samy stanovují, nejsou dostatečně plněny. „Je potřeba, aby je státy revidovaly, navýšily svoji ambici – to bude velmi těžké dohodnout,“ upozornil.
Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se domnívá, že by dobrým výsledkem konference byla dohoda, která by posunula vývoj u spalování fosilních paliv. Ocenil by také, kdyby začal ustávat trend růstu množství skleníkových plynů.
Podotkl, že se planeta dlouhodobě potýká s rekordní teplotou vzduchu, která bude jak globálně, tak v rámci Česka patřit k nejteplejším rokům v historii měření. „Považoval bych za úspěch, kdyby konečně došlo k dohodě, která bude dodržována a budou možná i vymáhány sankce, pokud dodržována nebude,“ vyjmenoval.
Kontroverze kolem pořadatele
Ještě před jejím zahájením konferenci COP28 zasáhla zpráva serveru BBC, podle které Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role coby pořadatele k tomu, aby uzavřely s některými účastníky dohody na prodej ropy a plynu. Dokazovat to mají uniklé dokumenty, které získali nezávislí novináři z Centra pro informování o klimatu. Podle nich chtěli zástupci emirátů jednat s patnácti různými zeměmi.
Jedno takové setkání mělo proběhnout s Čínou. V dokumentech se uvádí, že ropná společnost ADNOC je s ní „ochotna společně posoudit mezinárodní příležitosti v oblasti LNG (zkapalněného zemního plynu)“ v Mosambiku, Kanadě a Austrálii. Také uniklé informace naznačují, že ADNOC kolumbijskému ministrovi sdělila, že je „připravena“ podpořit Kolumbii v rozvoji jejích zdrojů fosilních paliv.
Podobně se mělo jednat s dalšími třinácti zeměmi, včetně Německa a Egypta. Dokumenty naznačují, že s nimi ADNOC chce spolupracovat i na rozvoji projektů v oblasti fosilních paliv.
„Tato obvinění jsou falešná, nepravdivá, nesprávná a nepřesná,“ reagoval na ně Sultán Džábir na tiskové konferenci.
Spory a komplikace
Na konferenci se projevují také odlišné názory státníků na probíhající válečné konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Ti dávají najevo své pozice tím, s kým se dají vyfotit, nebo naopak s kým odmítnou sdílet místnost. Média si všímají také nesnesitelného horka, zádrhelů v organizaci nebo symboliky módních doplňků.
Ruská agrese vůči Ukrajině tak měla dopad na společnou úvodní fotografii. Kvůli přítomnosti běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který je blízkým spojencem Moskvy, se odmítli vyfotit představitelé Litvy, Lotyšska a Polska. Obě pobaltské země patří k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny a spolu s Polskem viní Minsk, že organizuje příchody migrantů do Evropské unie, aby destabilizoval region.
„Říká se tomu rodinná fotografie, Lukašenko ale není součástí naší rodiny,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda v prohlášení zaslaném agentuře AFP. „Bylo by pokrytecké stát po boku vůdce země, která se stala týlovou základnou ruské agrese proti Ukrajině, a diskutovat o budoucnosti světa a změně klimatu, jako by se nic nestalo,“ dodal Nauséda.
Řecká média si všímají také módních doplňků britského krále Karla III., jehož otec se narodil v Řecku. Panovník měl kravatu s řeckými vlajkami a kapesníček v řeckých barvách. Některá média to interpretují jako monarchovu tichou podporu navrácení antických soch z Parthenonu, vystavených v Britském muzeu, do Řecka. Británie tento krok oficiálně odmítá. Spor značně poškodil vztahy mezi Aténami a Londýnem.
Areál výstaviště, kde se jedná, je asi pět minut cesty od metra. Kvůli uzávěrám spojeným s příjezdy státníků, bezpečnostním kontrolám a úmornému vedru ale novináři ke vstupu obvykle dorazili po více než třiceti minutách a zcela zpocení, líčil své dojmy reportér britské BBC Damian Carrington.
Biden či Si se neúčastní
Stejně důležité jako to, kdo na konferenci promluvil, je také to, kdo na ni nepřijel, upozorňují média. Dvěma nejviditelnějšími absentéry jsou americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, kteří vyslali jen své zástupce.
Navzdory obnovení bojů mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy se do Dubaje dostavil izraelský prezident Jicchak Herzog. Právě kvůli jeho účasti ale není přítomen íránský prezident Ebráhím Raísí, napsala agentura AFP. Zbytek íránské delegace v čele s ministrem energetiky Alím Akbar Mehrábíjánem sice přijel, ale na protest proti přítomnosti Izraelců opustil jednání, píše AFP.
Činitel izraelského ministerstva zahraničí agentuře Reuters sdělil, že izraelská delegace má v Dubaji v úmyslu jednat s představiteli emirátů o možném propuštění dalších rukojmí zadržovaných Hamásem v Pásmu.
Účast zrušil kvůli nemoci papež František, který měl dorazit v pátek na dobu tří dní. Údajně trpí příznaky podobnými chřipce a na plicích mu lékaři našli zánět.
Klimatická konference COP28 ve Spojených arabských emirátech, zemi s velkou produkcí ropy a zemního plynu, skončí do 12. prosince. Očekává se účast až 70 tisíc vyjednavačů a státních představitelů, zástupců nevládních organizací, ekologů a novinářů.
