Hnutí ANO neprotestuje proti snahám vlády snižovat deficit rozpočtu, ale proti způsobu, jakým to vládnoucí koalice dělá, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí Karel Havlíček. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Roberta Munzara (ODS) je rozpočet, který byl ve středu večer schválen poslanci, „ekonomické minimum a politické maximum“.
„Je to kompromis mezi pohledy pěti koaličních stran,“ řekl k podobě rozpočtu Munzar. Prohlásil, že osobně by si dokázal představit i vyšší úspory, na některé škrty ale chybí v koalici shoda.
„My jsme neprotestovali proti tomu, že bude schodek na úrovni 252 miliard korun. My zásadním způsobem protestujeme proti tomu, jakým způsobem se ten schodek snižuje, jinými slovy tu strukturu,“ vysvětlil postoj hnutí ANO Havlíček. Vadí mu, že se zvyšují daně, což označil za selhání ODS, která před volbami jejich zvyšování odmítala, a také to, že se převádí poplatky za regulované složky elektřiny na poplatníky. „Bohužel tím zatíží jak firmy, tak domácnosti, a to nebývalým způsobem,“ řekl.
Podle Havlíčka je nový rozpočet proinflační, také jej označil za protirůstový.
„Jestliže někomu zvýším daně, jestliže na někoho převedu poplatky, jestliže mu tím pádem uberu investiční aktivitu, je zcela zjevné, že na hrubém domácím produktu se to projeví minimálně menší výkonností firem,“ kritizuje Havlíček. To dále podle něj povede k menšímu růstu mezd či menší spotřebě domácností. „Troufám si tvrdit, že bere našim lidem budoucnost,“ dodal.
„Musím se trochu podivovat, když pan místopředseda Havlíček říká, že nemá problém s tím deficitem, ale vlastně říká, že bychom měli zvyšovat neustále výdaje,“ oponoval Munzar. Podle něj by pak každý další rok ukrojily splátky dluhů z daní lidí. „Za posledních pár let se nám obsluha státního dluhu zdvojnásobila. Příští rok budeme platit 95 miliard korun, a to jsou jenom úroky z těch dluhů,“ podotkl. Tolik stojí provoz celého ministerstva vnitra včetně policie, dodal.
Na kritiku, že by měla vláda napravovat schodek jinak, Munzar prohlásil, že každý státní rozpočet se dotýká lidí ve všech jeho částech. Mandatorní a kvazimandatorní výdaje představují 95 procent výdajů, uvedl, což dává vládě jen malý manévrovací prostor. „Přesto vláda snižuje provozní výdaje státního rozpočtu o pět procent, kromě ministerstva obrany.“
Kde jinde ušetřit
Havlíček ještě zkritizoval zrušení EET, výši a počet emisních povolenek nebo nárůst výdajů na ministerstvo obrany o 40 miliard korun. Nepřijde mu realistické zvednout obraně rozpočet o takovou částku v jediném roce. „Garantuji vám, že to buď bude neefektivně využito, nebo se ty peníze posunou do dalšího roku,“ řekl. Kritizoval také nárůst ministerských postů v této vládě oproti té bývalé. Podle něj se na těchto místech dalo ušetřit.
S tímto postojem se ale Munzar neztotožnil, takový „návod“ řešení rozpočtu považuje za nedostatečný. Souhlasí s tím, že emisní povolenky velmi zatěžují cenu energií, ale podotkl, že vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) Green Deal, v rámci kterého povolenky fungují, odsouhlasila, respektive nevetovala. A peníze z EET podle Munzara nejsou tak vysoké, jak Havlíček tvrdí.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila ve středu večer státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný deficit tak má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
