Pokles cen energií, aby se tím vyrovnalo zdražení jejich regulované složky, vypadá zatím nadějně, prohlásil v pořadu Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě s podobným snížením počítá vláda. Bartuška si myslí, že Česko a Evropa navzdory obavám přečkají zimu bez větších problémů, pokud nedojde k vojenskému útoku na energetickou infrastrukturu.
Současné zdražování energií je návrat ke stavu, který byl v Česku před dvěma lety, připomněl Bartuška. „Stát v loňském a letošním roce nenechal občany platit podporu obnovitelných zdrojů, ale platil je napřímo,“ dodal. Poplatek za OZE se nyní vrací naplno do regulované složky, což představuje onen poměrně výrazný skok v ceně, vysvětlil.
Zdražují i jiné složky cen energií, jako jsou systémové služby či činnost operátora a trhu. „To souvisí s nárůstem obnovitelných zdrojů. Pokud svítí a fouká, máme samozřejmě výrobu elektřiny z fotovoltaiky a větrníků, to je skvělé a jsou velmi levné, ale pak jsou chvíle, kdy nesvítí a nefouká, potřebujete záložní zdroje,“ řekl. S nárůstem podílu obnovitelných zdrojů v Evropě je tím pádem potřeba více záložních zdrojů, tedy nejčastěji uhelné a plynové.
„Zatím platí, že od těch velkých maxim (…) se ceny sunou spíš dolů. Zda tomu tak bude i nadále, uvidíme, ale zatím to vypadá nadějně,“ odhaduje Bartuška současné trendy na trhu s energiemi. Je to podle něj dáno tím, že se Evropa přizpůsobila důsledkům ruské agrese proti Ukrajině. Trh pak nereagoval po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě nijak panicky.
Evropské problémy s energiemi
Téma, které v české politice není moc vidět, je podle zmocněnce proměna společného trhu Evropské unie. Trh byl dříve nastaven tak, aby podporoval firmy v malých a středně velkých zemích, po covidových rocích ale došlo k proměně ve prospěch velkých zemí. Nevrácení se k dřívějším pravidlům by menší státy znevýhodnilo. „Pokud se k nim nevrátíme, tak firma v Chebu bude platit za elektřinu výrazně víc než firma v Selbu, pár kilometrů vedle.“
„Bohužel máme jednu strašnou nemoc, a to je naše schvalovací řízení,“ komentoval Bartuška dále stav s energiemi v Česku. V tomto hledisku země zaostává, budování elektráren nebo obnovitelných zdrojů tak trvá neúnosně dlouho. Jistý problém vidí také v systému emisních povolenek, který ve své stávající podobě více trápí země s velkou průmyslovou výrobou, jako je právě Česko.
Evropa má zatím dostatek elektrické energie, ale pravděpodobně směřuje k poměrně velkému problému, a sice tomu, že kromě obnovitelných zdrojů energie nikdo nic nestaví. „Postupem času budou odcházet vysloužilé elektrárny,“ upozornil.
Bezpečnost
Česko má prý dost velké zásoby plynu na zimu. „Věřím tomu, že zimu zvládneme bez větších problémů, pokud nebude fyzický útok na infrastrukturu, pokud nikdo nezaútočí na velký evropský plynovod,“ uvedl. Povedlo se prý na to připravit po invazi Ruska na Ukrajinu a zbavit se na něm závislosti.
„Smekám před průmyslem,“ řekl Bartuška, podle něj se práce, kterou se podařilo udělat, jako je stavba terminálů a zabezpečení, běžně dělá deset let. Pochválil také práci společnosti ČEZ a dalších, které se naučily nakupovat zkapalněný zemní plyn po celém světě.
„Jsme rukojmími globální ceny plynu,“ prohlásil ale také. Právě proto je tak těžké odhadnout, zda skutečně budou ceny energií dál klesat. Věc by se pak změnila, pokud by se současné nedaleké konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy přelily do dalších států.
