Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, již spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba dvacet procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
Podle čtvrtečního prohlášení šéfa Rady ERÚ Stanislava Trávníčka jeho úřad oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun. Navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil.
„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o jedenáct miliard korun. Další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček.
Zdůraznil, že úřad je při stanovování složek vázán zákonem. „Snížením regulovaných plateb celkově o patnáct miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,“ dodal Trávníček.
ERÚ: Konečná cena se v průměru prakticky nezmění proti letošku
Podle úřadu nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. U domácností a malých podnikatelů na hladině nízkého napětí, kteří letos platili za energie ceny na úrovni vládního stropu, se tak podle ERÚ průměrná cena elektřiny prakticky nezmění. U plynu by se pak měly koncové ceny snížit.
Úřad však zdůraznil, že změny budou velmi individuální podle toho, jaké smlouvy a závazky měli spotřebitelé letos. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta. Na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.
Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo výdaje na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.
Úřad pozměnil návrh ze října
ERÚ nyní mírně upravilo svůj původní návrh, který představil na konci října. Navrhovaný nárůst v konečném rozhodnutí hlavně u elektřiny v případě všech odběratelů o několik procent snížil. Před měsícem úřad počítal s nárůstem regulovaných cen elektřiny pro domácnosti o 71 procent a u plynu o 39 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) v minulých týdnech uvedl, že koncové ceny elektřiny i přes nárůst regulované části v příštím roce stoupnou proti letošnímu roku maximálně o jednotky procent. Připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Nehrozí tak zdražování o desítky procent, řekl tehdy Fiala.
Analytici oslovení ČTK souhlasí s tím, že to, o kolik si lidé či firmy příští rok za energie připlatí, bude velmi individuální. V případě velkých odběratelů však podle nich může jít i o desítky procent.
„Vývoj nákladů na elektřinu bude velmi diferencovaný, závislý především na výchozí ceně silové elektřiny odběratele v roce 2023,“ upozornil výkonný ředitel poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. U většiny malých odběratelů lze podle něj očekávat mírný nárůst o jednotky procent. Složitější ale bude situace u velkoodběratelů, protože cena silové elektřiny na velkoodběru je podle Macenauera velká neznámá.
„Obecně v roce 2023 jistá část velkoodběratelů nakupovala elektřinu na krátkodobých trzích za výhodné ceny a u těchto může dojít ke znatelnému růstu nákladů. Pokud bychom předpokládali stejnou cenu silové elektřiny, pak čistě vlivem růstu regulovaných plateb dojde k nárůstu celkových nákladů přibližně o deset až 18 procent,“ podotkl Macenauer.
Některé domácnosti mohou platit i méně
I analytik Capitalinked Radim Dohnal zdůraznil, že dopad nárůstu regulovaných cen bude na každého odběratele jiný. „Hlavně podle toho, jak se mu změní dosud dost volatilní cena za silovou elektřinu, jakou má distribuční sazbu, jakou spotřebu a v případě nízkého tarifu, jak rozděluje spotřebu na vysoký a nízký tarif a v jakém distribučním území se nachází,“ popsal Dohnal. Některé domácnosti tak podle něj mohou v příštím roce za elektřinu platit více, některé zase naopak méně.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka mohli mnozí spotřebitelé díky státním dotacím nabýt dojmu, že nárůst ceny energií v souvislosti s energetickou krizí nebyl zásadní. Připomněl, že cenový skok nahoru nyní pocítí zejména odběratelé, kteří měli z minulosti energie zafixované za předkrizové ceny.
„Zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou mohou stoupnout náklady jen velmi málo, v řádu jednotek procent. Výše faktury bude záviset na vývoji cen silové elektřiny, která se v posledních měsících vyvíjí pozitivně. Přesto stále platí, že ceny elektřiny na burze jsou ve srovnání s předcovidovým obdobím více než dvojnásobné,“ dodal Tyleček.
Zástupci firem naopak považují oznámení ERÚ za ohrožení své konkurenceschopnosti a zásah do hospodaření. Pro skupinu Z-group, čtvrtou největší ocelářskou skupinu v Česku se závody v Hrádku, Chomutově a Veselí nad Moravou, je zdražení regulované části ceny elektřiny likvidační. „Při takto vysokých cenách, kdy elektřina tvoří jednu ze zásadních nákladových položek v našem energeticky náročném provozu, nejsme schopni konkurovat se svou produkcí na světovém trhu,“ tvrdí mluvčí společnosti Miroslav Slaný.
Jako další zásah do hospodaření firmy vnímá zvýšení regulované složky energií v příštím roce předseda představenstva strojírenské skupiny Motor Jikov Group Miroslav Dvořák. „Je to další krok k tomu, jak kazit naši konkurenceschopnost. Z hlediska našich sléváren a celkové spotřeby firmy to bude dělat nárůst kolem 15 milionů korun. To znamená 15 milionů čistého zisku. Plánovali jsme úspory ohledně zelené energie, ty půjdou všechny vniveč. Složitě se bude investovat, protože stále nás energetika tíží a stát nám nepomůže,“ míní Dvořák.
Navíc podle něj zatím není jasné, jak se bude příští rok vyvíjet obchodní část ceny elektřiny. Motor Jikov dodává 70 procent produkce pro automobilový průmysl, zaměstnává kolem 800 lidí.
Dopad v řádu milionů korun bude mít zvýšení plateb za regulovanou složku elektřiny a plynu pro porcelánku Thun 1794 z Nové Role na Karlovarsku. Navíc bude muset začít platit ekologickou daň. Budou to další náklady, které opět sníží konkurenceschopnost českých firem, má jasno generální ředitel Thun 1794 Vlastimil Argmann. Firma spočítala, že na zvýšených platbách za regulovanou část elektřiny a plynu dá o 6,45 milionu více než letos, pokud bude mít stejnou spotřebu. Zrušení výjimky z placení ekologické daně se do nákladů promítne částkou 1,05 milionu.
Člen sněmovního výboru pro energetiku Václav Král (ODS) v pořadu Události, komentáře zmínil, že v případě plynu nechápe, na základě čeho se ERÚ usneslo, že zhruba 75 procent nákladů nebudou platit zákazníci, kteří soustavu využívají na tranzit, ale budou to platit místní občané. „Doteď bylo 20 nebo zhruba 27 procent nákladů alokováno domácím zákazníkům a 75 například Gazpromu. Na příští rok to bude přesně opačně, k tomu dle mého názoru nemáme absolutně žádné podklady a toto ERÚ nevysvětlil,“ uvedl.
Trávníček v pořadu podotkl, že se jedná o 25 korun za megawatthodinu, což činí v celkové ceně i s dodávkou jedno až dvě procenta. „Zároveň regulační úřad má povinnost zajistit provoz takzvané kritické infrastruktury, a to rozhodně přenosová soustava je. A tranzitní toky, které tady dříve zajišťovaly – respektive kontrakt s Gazpromem – výnosy v řádu miliard, opravdu skončily, ale zároveň je nutné tu soustavu dál bezpečně provozovat,“ uvedl.
Další člen sněmovního výboru pro energetiku Roman Kubíček (ANO) zmínil, že v případě plynu s Králem souhlasí, na druhou stranu ale kritizoval vládu. Ta podle něj slíbila, že si „vezme na svá bedra“ zaplacení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE), a nestalo se tak, a také to, že cena silové energie stále není pod kontrolou. Dodal, že se stále porovnává vysoká cenová základna z minulého roku. „Když zacouváme do roku 2020, tak ty nárůsty jsou extrémní, přes sto procent. Chápeme počáteční výkyv kvůli válce na Ukrajině, ale potom existuje spousta dalších regulačních mechanismů, jak to udělat,“ uvedl.
