Minimální mzda strana 3 z 4

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

Deficitní státní rozpočet není dlouhodobě možné sanovat bez zvyšování daní. V Interview ČT24 to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Finanční zdroje vidí zejména ve firemních ziscích, které v současnosti plynou do ciziny.

Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

V návrzích ministerstva práce, například ve zvýšení minimální mzdy či důchodové reformě, nevidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová žádnou ekonomickou racionalitu. „Bylo by to zase jenom na dluh,“ říká. Ekonom z České spořitelny Michal Skořepa zase poukázal na výdaje, kterými se podle něj vláda úplně zbytečně a razantně zadlužuje.

Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.

Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí hyperinflace.

Sociální služby čeká letos řada novinek. Poroste minimální mzda a také znovu důchody. Ten průměrný bude přes patnáct tisíc korun. A v polovině roku začne platit nová dávka, a to náhradní výživné. Pomoci má samoživitelům, kterým druhý rodič neplatí alimenty. Maximální částku tři tisíce korun budou od 1. července na nezaopatřené dítě vyplácet úřady práce. Zákon se týká přibližně 24 tisíc dětí.

Vláda na svém pondělním zasedání rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku o 600 korun na 15 200, informovala o tom Česká televize. Sociální demokraté tak nezískali ve vládě s ANO podporu pro ještě vyšší minimální mzdu.

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

„Pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí,“ zdůraznil v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Transformace je podle něho otázkou několika let. Podle dalšího hosta, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, je v souvislosti s tím potřeba, aby byl stanoven společensky dohodnutý směr, kterým se Česko vydá. A podobně jako poslední host pořadu, ekonom Tomáš Sedláček, zdůraznil zejména potřebu digitalizace a služeb s tím spojených.

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 korun o 800 korun,  oznámila po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to šedesáti tisícům lidí, doplnila. Zvýšením podpory na 13 600 korun chce vláda bránit rušení míst pro lidi s postižením. Vláda se během pátečního jednání naopak nedohodla na změně ošetřovného kvůli výuce na dálku či karanténě.

Komunisté pohrozili vypovězením tolerance Babišovy vlády. A to v případě, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadí od ledna zrušení takzvané zaručené mzdy. Podle ní zbytečně zatěžuje podnikatele. Zaručená mzda je zákonný minimální plat, který si musí podle své profese či vzdělání vydělat každý zaměstnanec.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá současný zákon, který ještě loni prosadil předchozí kabinet. Chce také snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil poslanecký sbor.

Zákon jim sice garantuje nárůst, ale platy ústavních činitelů zůstanou v příštím roce zřejmě stejné jako letos. Mohly by se i snížit. S návrhem na zmrazení přicházejí opoziční poslanci i ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Právě resort Jany Maláčové (ČSSD) pak v jedné z variant počítá i s případným poklesem platů. Vedle politiků by se ale změny dotkly i justice, soudců a státních zástupců. S tím však nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) je chyba, že jsou nyní platy politiků navázané pouze na ukazatel veřejného sektoru. S požadavkem na jejich zmrazení přitom jeho strana přišla před volbami proto, že reagovala na návrh ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), který by platy činitelů navázal na minimální mzdu. To by podle Pikala nebylo vhodné. Člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (za ANO) zase navrhuje, aby se platy politiků navázaly na hrubý domácí produkt (HDP). Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil. Vzorec by nahradil každoroční vyjednávání tripartity o výši minimální mzdy pro další rok. Předlohu zveřejnila na svém webu vláda.

V době ekonomické krize způsobené koronavirem začaly nové debaty o minimální mzdě. Odbory požadují její růst až na 16 tisíc korun. Podle šéfa největší odborové centrály Josefa Středuly by to znovu nastartovalo spotřebu. S tak razantním zvýšením minimální mzdy ale nesouhlasí zástupci firem. Varují, že by to vedlo k intenzivnějšímu propouštění.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1250 korun. Týká se to zhruba 150 tisíc lidí, kteří ji pobírají. Dopad jejího zvýšení bude ale větší, hodnota minimální mzdy totiž podmiňuje i růst nejnižší úrovně takzvané zaručené mzdy, tedy odměny, na kterou mají zaměstnanci v různých oborech ze zákona nárok.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Růst bude i zaručená mzda podle odbornosti. Nařízení v pondělí schválila vláda. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.