Zásadní je, že může přibýt až 40 procent pěstounů, hodnotí konec kojeneckých ústavů Goláň

Nahrávám video
Interview ČT24 s Tomášem Goláněm
Zdroj: ČT24

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

„Nejde o rušení kojeneckých ústavů, ale o rozšíření pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává nárůst pěstounů až o 40 procent v příštích třech letech, to je zásadní informace,“ popisuje hlavní přínos novely zákona Goláň. Nárůst podle něj způsobí hlavně motivace vyšší odměnou.

Kojenecké ústavy po změně převezmou úlohu denních stacionářů či budou pomáhat matkám s dětmi. „Dnes je v kojeneckých ústavech 228 dětí a většina z nich v Ústeckém kraji. Držet systém kvůli desítkám dětí je nesmyslné,“ argumentuje Goláň. Nevylučuje, že v současnosti může být chyba právě u úředníků v Ústeckém kraji.

Výjimka bude platit pro děti s velmi vážným zdravotním postižením a sourozenecké skupiny. U dětí s handicapem tak bude rozhodovat lékař, zda budou umístěny do ústavu, přibližuje senátor. Určitá alternativa kojeneckého ústavu tak bude pořád.

Zásadní změna se chystá také pro děti, které dovrší osmnáct let. „Bude jim přiznána buď jednorázová dávka 25 tisíc korun, nebo měsíční dávka 12 tisíc až do dovršení 26 let pro případ, že budou studovat,“ říká Goláň. Případné nedostatky úpravy bude možné napravit v následujících letech, shodli se na středečním jednání senátoři.

Ubývá dětí v ústavech i pěstounů

Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Podle dostupných statistik fungovalo v Česku před dvěma lety 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjišťovalo letos v únoru a březnu situaci ve 24 domovech pro děti do tří let.

„Za tři roky mezi lety 2018 a 2021 klesl počet dětí ve věku do tří let včetně na polovinu,“ uvedlo ministerstvo. Letos na jaře bylo v domovech 228 dětí mladších čtyř let. V roce 2018 v ústavech pobývalo 441 malých chlapců a děvčat.

Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňska 732. Šlo o nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to devět set. Podle ministerstva na schválení čeká zhruba 145 pěstounů.

Vyšší odměny

Výše odměn pěstounů bude záviset vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní v takzvané nezprostředkované péči, místo pěstounské odměny budou podle novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči.

Například dlouhodobí pěstouni, kteří se starají o dvě děti bez zdravotního postižení, by dostávali při nynější minimální mzdě 22 800 korun hrubého měsíčně místo dosavadních 18 000 korun hrubého, přechodní pěstouni pak 31 920 korun hrubého místo 20 000 korun hrubého. Nová dávka pro příbuzné by v případě dvou dětí činila 17 756 korun, v případě prarodičů 13 896 korun.

Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22 800 na 36 000 korun měsíčně. Novela má také zajistit, že mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů, ústavních zařízení nebo z pěstounské péče, dostanou kromě příspěvku při studiu od státu i pomoc při hledání bydlení a zaměstnání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 25 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 35 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 51 mminutami

V pardubické zbrojovce začalo ohledání místa požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
12:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přes zimu se zloději vloupali do 213 chat. Případů je méně než v minulosti

Letošní zimu řešili policisté 213 případů vloupání do víkendových chat, o třicet méně než zimu loňskou. Vyplývá to z policejních statistik. Celková škoda letos vystoupala na více než čtyři a půl milionu korun. Nejvíce případů řešila policie ve Středočeském kraji. Počty vloupání do rekreačních objektů klesají už několik let. Například před pěti lety jich bylo téměř dvakrát víc než letos. Vliv na to podle policie i odborníků má lepší zabezpečení chat i fakt, že stále více lidí využívá objekty k trvalému pobytu.
před 6 hhodinami

Podmínky řidičáku na zkoušku porušilo přes tři tisíce řidičů

Podmínky takzvaného řidičáku na zkoušku během prvních dvou let od jeho zavedení porušilo 3260 začínajících řidičů, vyplývá z dat, která poskytl ČT mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Téměř šedesát procent případů souviselo s řízením pod vlivem návykových látek. Řidičák na zkoušku se vztahuje na nové řidiče po dobu dvou let od získání průkazu. Pokud se v tomto období dopustí závažného přestupku, musí absolvovat dva preventivní kurzy.
před 6 hhodinami

Babiš po incidentu v Pardubicích vyzval firmy k zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 17 hhodinami
Načítání...