Kabinet odsouhlasil, že minimální mzda v příštím roce vzroste o tisíc korun měsíčně na 16 200 korun. Zároveň schválil návrh ministerstva zdravotnictví, aby se od 22. listopadu neuznávaly na hromadných akcích nad tisíc osob antigenní testy na koronavirus, a s ohledem na krach Bohemia Energy opětovně poslal do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je rozhodnutí o přidání tisícikoruny u minimální mzdy od vlády „přezíravost a vrchol arogance“.
Ministerstvo práce (MPSV) upravilo svůj návrh a místo růstu minimální mzdy o 2800 korun navrhovalo přidání o 1400 korun, tedy na 16 600 korun. Zaměstnavatelé a odboráři se na částce neshodli. Podnikatelé by zvýšili minimální výdělek o inflaci, odbory jsou pro vyšší růst. Mimořádný růst normativních nákladů na bydlení má podle MPSV od ledna reagovat na zdražování energií.
„Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 korun pod minimální mzdou Polska,“ napsala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Zopakovala, že sociální demokraté prosazovali navýšení na 18 tisíc korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl o 18 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že takový nárůst je nereálný. Premiér Andrej Babiš (ANO) koncem září před volbami řekl, že by za kompromis považoval 1300 korun.
Ministerstvo proto dodalo kabinetu propočty tří variant navýšení - o 500 korun podle požadavku zaměstnavatelů, o 1300 korun podle premiérova vyjádření a o 2800 korun. Schválená tisícikoruna v podkladech scházela.
S minimálním výdělkem roste i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Pohybuje se od nejnižší mzdy do jejího dvojnásobku. Nyní činí od 15 200 do 30 400 korun, od ledna se dostane na 16 200 až 32 400 korun. Pro veřejný sektor počítá kabinet v navrhovaném státním rozpočtu ale s plošným růstem platů o 1400 korun. Koalice SPOLU a PirátiSTAN, které vyjednávají o nové vládě, chtějí podobu rozpočtu ještě upravit a schodek snížit o desítky miliard. Není tak jasné, jak se výdělky ve státních a veřejných službách nakonec upraví.
Odbory výraznější růst minimální mzdy podporovaly. Poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. „Přezíravost. Vláda Andreje Babiše mohla dokázat, že myslí na lidi a že si uvědomuje hodnotu práce. Místo toho kabinet zvýšil minimální mzdu o tisíc korun. Jsme na tom hůř než Slováci i Poláci. To je vrchol arogance. Tento bod ještě otevřeme!“ uvedl Středula.
Zaměstnavatelé citelnější navýšení odmítali. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize. Do potíží by se dostaly hlavně menší podniky. Podle hospodářské komory měla rozhodovat až nová vláda. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo nevyjednalo a neprosadilo.
Na hromadné akce nad tisíc osob jen s PCR testem
Rozhodnuto je také o tom, že se od 22. listopadu nebudou na hromadných akcích nad tisíc osob uznávat antigenní testy na covid-19. Pro prokázání bezinfekčnosti budou sloužit jen testy PCR, případně potvrzení o prodělané nákaze nebo očkování. Podobné podmínky jako pro ostatní služby, tedy systém O-T-N, zavedl kabinet také pro vleky a lanovky.
Do skladů SSHR se nakoupí tisíce litrů AdBlue pro IZS
Vláda mimo jiné schválila i nákup 72 tisíc litrů kapaliny AdBlue pro potřeby složek Integrovaného záchranného systém (IZS) do skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Nákup bude formou veřejné zakázky, informoval na Twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Karel Havlíček (ANO). Na nákup vláda uvolní sedm milionů korun, jde o zásobu na tříměsíční spotřebu.
„Ministerstvo dopravy urychleně přepracuje krizový plán a zařadí do něj AdBlue. Nejdéle do dvou týdnů by nás o tom měli informovat. Teprve pak můžeme vypsat tendr. Předpokládáme, že půjde o zakázku do dvou milionů korun. Jen pro představu, denní spotřeba AdBlue v Česku je 300 tisíc litrů,“ řekl předseda SSHR Pavel Švagr.
AdBlue se používá u naftových motorů pro snížení obsahu oxidů dusíku ve výfukových plynech. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě umělých hnojiv - stěžejní komoditou pro jeho výrobu je plyn. Všechna vozidla používající AdBlue z výroby jsou vybavena elektronickým systémem znemožňujícím jejich provoz bez této kapaliny. Není tak možné obcházet emisní normy. Největším výrobce aditiva AdBlue je v regionu slovenská firma Duslo, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Babiše.
Opětovný zákaz některých jednorázových plastů
A opětovně je schválen také návrh zákona, který zakazuje používání jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Zákon má být účinný od července. Kabinet už návrh schválil v lednu, Poslanecká sněmovna jej ale následně neprojednala.
Podle zákona bude doprodej zásob možný do nabytí účinnosti zákona. Předloha je převodem evropské směrnice schválené v roce 2019. Návrh upravuje i povinnosti výrobců některých plastových výrobků.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky - příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Díky zákazu by se podle resortu měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů.
