Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.
Vláda schválila návrh na zmrazení platů politiků a humanitární pomoc Afghánistánu
Vláda chce těsně před volbami projednat ve sněmovně návrh na zmrazení platů politiků, informoval po jednání kabinetu vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že schválen byl zákon o platů představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. „Současně pracujeme na jeho zařazení,“ uvedl s návrhem na termín 5. října. Poslanci poslední řádnou schůzi uzavřeli v pátek.
Na počátku července kabinet konstatoval, že návrh na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Tehdejší návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců, a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální stanovisko a napsala, že pokud jde o politiky, pak zmrazení platů pro příští rok podporuje.
Schválený návrh má platy zmrazit na roky 2022 až 2026 na úrovni platné v letošním roce. „Návrh nemění způsob výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se odvíjí od platové základny soudců,“ uvádí předkládací zpráva. V roce 2022 by díky předpisu měl státní rozpočet ušetřit přibližně 60 milionů korun, které by jinak vydal na platech, příslušenství a náhradách výdajů.
Pomoc Afghánistánu
Kabinet v pondělí schválil také poskytnutí humanitární pomoci Afghánistánu ve výši 75 milionů korun. Peníze půjdou na zdravotní péči, na pomoc ženám a dětem a na podporu sousedních států v regionu.
Ministerstvo zahraničí na pomoc navrhlo přesunout 40 milionů korun, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. I dalších pět milionů korun úřad poskytne ze svého rozpočtu, zbylých 30 milionů dá ministerstvo vnitra. Peníze budou distribuovány ve spolupráci zejména s Evropskou unií a Organizací spojených národů.
Zvýšení dotací na podporované zdroje energie
Vláda také schválila zvýšení dotací na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu. Příští rok má činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií.
Energetický regulační úřad (ERÚ) v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.
Zdravotní výzkum zaměřený na covid-19
Na programu měla vláda také úpravu dotací na zdravotní výzkum do roku 2026 tak, aby zohlednil situaci související s epidemií covidu-19. Z nového programu by mělo být v příštích dvou letech možné čerpat až 150 milionů korun. Peníze by měly jít na vypracování analýzy o nemoci a k vypracování postupů ve zdravotnictví pro případ, že by epidemie přetrvávala nebo by se po jejím konci nemoc znovu objevila.
Výzkumníci by se měli podle ministerstva zdravotnictví zaměřit i na efektivní diagnostiku a léčbu středně těžkých a těžkých průběhů, stejně jako na fungování jednotek intenzivní péče. Resort se chce více zaměřit i na podporu stávající péče, odborníci totiž upozorňují, že ve srovnání s rokem 2019 klesl počet preventivních vyšetření.
Filmové pobídky
Vláda také pro letošní rok uvolnila z rozpočtové rezervy dodatečných 300 milionů korun na filmové pobídky, uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dosud bylo na pobídky určeno 800 milionů korun. Na navýšení částky na 1,1 miliardy korun se dohodl Zaorálek s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) v červenci. Zahraniční štáby podle něj díky tomu v Česku utratí asi dvě miliardy korun.
Schillerová na Twitteru uvedla, že peníze převede z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva kultury ve prospěch Státního fondu kinematografie.
Zaorálek řekl, že díky navýšení částky o 300 milionů se podaří přitáhnout projekty za dvě miliardy korun. „Budou utraceny výhradně za české zboží a služby,“ uvedl. V současné době potřebuje příliv zahraničního kapitálu každá země včetně Česka, doplnil. „Kdyby k tomu dnes nedošlo, museli bychom říci, že nejsme schopni další nabídky přijímat. Nyní jsme schopni říct, že jsme připraveni na další projekty v roce 2021 a 2022,“ dodal v pondělí Zaorálek.
Rozpočet a minimální mzda
Ministry ještě čeká schválení rozpočtu na příští rok, tomu se ale podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) vláda v pondělí věnovat nebude. Schválený návrh musí odevzdat dolní parlamentní komoře do 30. září, schvalovat rozpočet bude sněmovna už v novém složení.
Zástupci vlády s odbory a zaměstnavateli dopoledne projednávali návrh na hospodaření v příštím roce a také varianty růstu mezd ve veřejné sféře, jak je připravuje ministerstvo financí. Na zasedání tripartity zástupci vlády jednali také o růstu minimální mzdy, Schillerová připustila navýšení maximálně o tisícikorunu, sociální demokraté a odbory hovoří o růstu z 15 200 korun na 18 tisíc korun od příštího roku. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o případném navýšení minimální mzdy měla rozhodovat až příští vláda, která vzejde z říjnových voleb.
