Rychlé zdražování v Česku znovu otvírá i politickou debatu o zvýšení minimální mzdy. Nová vláda chce téma projednat už v první polovině letošního roku. O brzký termín žádají i odbory a zástupci firem. Kabinet Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že by mohla minimální mzda růst automaticky obdobně jako teď třeba důchody. Kvůli větší předvídatelnosti po tom dlouhodobě volají zaměstnavatelé. Složitá diskuse se ale povede o parametrech valorizace.
„Tohle je téma, které bychom v rámci koalice měli prodiskutovat v prvním pololetí tohoto roku a potom o tom diskutovat se zástupci obou stran tripartity,“ prohlásil vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimální mzda je teď 16 200 korun. Za posledních šest let se její úroveň zvýšila o více než pět tisíc. O její výši rozhoduje vláda, dlouho se ale mluví o tom, že by mohla růst podle určitého vzorce. Prosadit automatickou valorizaci minimální mzdy se v minulém volebním období snažila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a stejný záměr má teď i její nástupce.
Nový kabinet má dokonce takové opatření v programovém prohlášení. Kdy přesně už by mohla minimální mzda růst automaticky podle vzorce, není jasné. Stejně jako to, jaké parametry má mít. Od vzorce si strany pětikoalice slibují předvídatelnost.
„Tak aby to nebylo předmětem politického dohadování vlády, aby ta výše byla navázána například na vývoj průměrné mzdy,“ soudí Jurečka.
„Aby se to odvíjelo od průměrné mzdy v nějakém předchozím roce, navrhovali jsme to na 46 procent, to by tak zhruba dosahovalo současných výší, bohužel tehdy to neprošlo,“ podotkla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Odbory a zaměstnavatelé
Systém by nevadil ani odborům, ani zaměstnavatelům. Ti dokonce říkají, že čím dřív, tím lépe. Stihnout by se to podle nich dalo ještě letos. Klíčové pro ně budou právě konkrétní parametry.
„Musíme to stanovit tak, aby to zvládla většina firem. Nejdůležitější bude, jakou stanovíme základnu, což bude složité jednání mezi sociálními partnery a s vládou,“ myslí si prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Za nás by to bylo určitě 50 procent, ale taky záleží z jakého základu, jestli to bude průměrná mzda dva roky zpátky, nebo jiná hodnota,“ sdělil šéf odborů Josef Středula.
I když stanovení mechanismu podle opozice smysl dává, někteří říkají, že debata o parametrech už v minulosti narazila.
„Každý chtěl jiné procento, vypočítat to z jiného roku, výsledkem čehož bylo to, že nebyla šance se mezi odbory, zaměstnavateli a státem dohodnout,“ vzpomenul místopředseda poslanců ANO a exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček.
„Mělo by to být automaticky, navázáno na medián nebo průměrnou mzdu,“ myslí si šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Za reálný výpočet z průměrné mzdy označuje část opozice hodnotu 40 procent.
