Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.
„Pracujeme jen s jednou variantou navýšení minimální mzdy,“ uvedla Maláčová. Její úřad návrhy s dalšími částkami zatím nepřipravuje. Čeká na připomínky. Ty mohou ministerstva, podnikatelé a další instituce posílat do 13. července.
V Česku je zhruba 5,4 milionu zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva práce pracuje asi 139 tisíc z nich.
Pod hranicí příjmové chudoby
Odbory nárůst z letošních 15 200 na 18 tisíc korun podporují. Upozorňují na to, že se nejnižší čistý výdělek v Česku pohybuje pod hranicí příjmové chudoby. Ta člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. Pro letošek je částka vyšší.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se zvlášť malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů covidové epidemie. „S navrhovaným navýšením nemůžeme souhlasit, osmnáct procent neodpovídá žádným ekonomickým parametrům. Je potřeba vycházet z ekonomické situace ČR a podniků,“ uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něj by navýšení mělo být nejvýš o inflaci. Ta se nyní pohybuje kolem tří procent. Ministerstvo financí pro letošek očekává průměrnou míru inflace 2,5 procenta.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar v Interview ČT24 označil návrh ministerstva práce a sociálních věcí za „neuvěřitelný“. „Já myslím, že ministryně Maláčová to vůbec nemyslí vážně. Nárůst o 2800 korun je z říše fantazie. Jestli k tomu chce přistoupit takovým klasickým způsobem: ‚Trochu to nadstřelím, abych měla kam ustupovat‘, tak tohle nadstřelila tak, že si nedokážu představit, kam vlastně bude ustupovat,“ uvedl.
„My máme v České republice víc než pět milionů zaměstnanců, minimální mzdu bere něco málo přes sto tisíc zaměstnanců, to znamená, že to není to hlavní téma české hospodářské politiky, s tímhle česká ekonomika nestojí a nepadá,“ řekl Špicar.
Rozhodne vláda
Podle Schillerové po nedohodě v tripartitě rozhodne o navýšení vláda. „Podporuji, aby rostla minimální mzda. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce,“ řekla ministryně financí. Dodala, že se minimální výdělky vyplácejí hlavně v oborech a profesích, které pandemie postihla nejvíc. Zmínila ubytování a pohostinství.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18 000 do 36 000 korun. „U nás minimální mzda není až takový problém, problém jsou zaručené mzdy,“ míní Schillerová. Podle ní by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem.
Podle Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší výdělky podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.
Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
Hasiči, policisté a pečovatelky bez navýšení
Vládní strany se neshodly ani na platech státních zaměstnanců. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by jim chtěla platy zvýšit, Alena Schillerová (za ANO) přinesla na jednání návrh státního rozpočtu, který počítá se zmrazením platů státních zaměstnanců druhým rokem za sebou.
Dotklo by se to kromě úředníků také hasičů, policistů a některých pracovníků v sociálních služnách. Ze státních zaměstnanců by tak platy rostly jen učitelům. Maláčová připomněla, že jde o profese, jejichž práce byla klíčová v době pandemie. Schillerová argumentuje, že po zrušení superhrubé mzdy lidem zbylo více peněz, a proto není třeba platy navyšovat. Se zmrazením nesouhlasí kromě ČSSD ani odboráři. „Hasičům a policistům tím vzkazujete, že budou stačit dva a půl roku, abyste jim kopletní efekt superhrzbé mzdy vymazali,“ řekl Josef Středula, předseda ČMKOS.
Zaměstnavatelé chtějí rozhodovat o nošení roušek sami dle potřeby
Zaměstnavatelé také žádají po vládě úpravu legislativy, aby mohli sami podle potřeby rozhodovat o nošení roušek či testování ve firmách. Chtějí také, aby se podnikům testy dál proplácely, řekl Wiesner.
„Chceme především to, aby byla upravena legislativa tak, aby firmy mohly reagovat na aktuální situaci v daném místě a daném podniku. Je třeba, aby si udělaly vlastní opatření – aby nařídily roušky, testování,“ uvedl Wiesner. Podle něj například dohoda podnikatelů s odboráři v závodě nestačí a je potřeba i legislativní úprava. „Musíme udělat všechna opatření pro to, abychom se nedostali do situace, která tu byla na podzim a na jaře,“ dodal.
Úprava legislativních pravidel je nutná i podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje. „Zaměstnavatelé chtějí mít možnost flexibilně rozhodovat o hygienických pravidlech ve firmě, zejména o nasazování, sundávání roušek a testování,“ uvedl Rafaj. Dodal, že podnik by měl mít i možnost „vidět výsledek PCR testu“ po návratu pracovníka z dovolené. Podle Wiesnera firmy dál potřebují testovat i samy a mít možnost testů třeba právě u lidí po volnu. „Chceme samozřejmě, aby ty testy byly propláceny,“ řekl Wiesner.
Podle Maláčové se o nastavení podmínek bude dál jednat. Dohoda zatím není. „Je to v gesci ministra zdravotnictví. On to připravuje a vede všechna jednání,“ upřesnila ministryně financí Schillerová. Maláčová „vidí prostor“ i v právním výkladu legislativy.
Odboráři pokračování testování ve firmách i firemní očkování podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly podporují. Zaměstnavatelé chtěli zřizovat vlastní očkovací centra už před několika měsíci. Podle odborů je nutné také posílit takzvané sekvenování, aby se včas odhalily mutace viru a mohlo se bránit jejich šíření.
