V návrzích ministerstva práce, například ve zvýšení minimální mzdy či důchodové reformě, nevidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová žádnou ekonomickou racionalitu. „Bylo by to zase jenom na dluh,“ říká. Ekonom z České spořitelny Michal Skořepa zase poukázal na výdaje, kterými se podle něj vláda úplně zbytečně a razantně zadlužuje.
Zvýšením minimální mzdy vzrostou náklady zaměstnavatelům, varuje Zamrazilová
Eva Zamrazilová o Národním plánu obnovy a o výši důchodů v roce 2022 (zdroj: ČT24)
Před blížícími se parlamentními volbami představují strany a koalice své předvolební programy. Zároveň se svými ekonomickými nápady, jak zlepšit ekonomickou situaci občanů, přichází i vláda. Hned několik návrhů pochází od ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o důchodovou reformu či zvyšování minimální mzdy.
Jak životaschopné jsou tyto návrhy, když rozpočtové schodky dosahují kvůli pandemii stovek miliard korun, komentovali ve čtvrtečním vysílání ČT24 odborníci.
Zamrazilová: Zvýšením minimální mzdy by zaměstnavatelům vzrosty náklady
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v té souvislosti poznamenala, že pro rok 2022 v rozpočtu, jak byl dán v konvergenčním programu ministerstvem financím, se s ničím takovým nepočítalo. „Jsou to peníze, které by šly nad rámec toho, kde se domníváme, že bude letos a příští rok schodek. Nevidím tady žádnou ekonomickou racionalitu a bylo by to zase jenom na dluh,“ prohlásila ekonomka, která působí také na Národohospodářské fakultě VŠE.
Co se týče zvyšování důchodů, zákonná valorizace hovoří přibližně o čtyřech stovkách korun. Vláda chce ale zvyšovat buď o 600 nebo 700 korun nad její rámec. Zamrazilová si v tomto ohledu podle svých slov klade otázku, proč předmětem debaty není valorizační schéma. Z předchozích pěti nebo šesti let se pouze jednou zvyšovaly důchody na jeho základě. „K čemu to valorizační schéma, které bylo předmětem shody? Proč se nebavit o něm samotném,“ ptá se s tím, že se z něj stal prázdný pojem.
Návrh důchodové reformy počítá s takzvaným nultým pilířem. Ten by byl financován z daňových výnosů a garantoval by minimální důchod ve výši deset tisíc korun. Podle Zamrazilové tato navrhovaná změna, kterou ještě neprojednala vláda, vůbec nereaguje na skutečné výzvy, jež před systémem stojí.
„Byla tady řada doporučení, byla i ve vládním programu, říkalo nám je OECD. Máme nález Ústavního soudu, jehož základ zněl: zvýšit prvek zásluhovosti na úkor prvku solidarity, protože již dnes je náš důchodový systém extrémně solidární a znevýhodňuje lidi, kteří pracují a pracují celoživotně,“ uvedla ekonomka s tím, že daná reforma jde zcela opačnou cestou.
Zamrazilová se vyjádřila i k návrhu zvýšení minimální mzdy. Argument, že by tento krok zvýšil také minimální odvody do sociálního systému, je podle Zamrazilové zjednodušený. „Samozřejmě nějaké odvody by to přineslo, ale současně by to také zvýšilo náklady zaměstnavatelům, snížila by se jim ziskovost a zase by se to projevilo na nižším odvodu daně ze zisku,“ upozornila ekonomka.
Dodala, že v současné době, kdy všichni pracovníci dostali formou zrušení superhrubé mzdy a snížením zdanění svých příjmů podstatné přilepšení, nedává smysl zvyšovat minimální mzdu nad rámec, který budou zaměstnavatelé schopni akceptovat. „Jsou to oni, kteří potáhnou rekonvalescenci české ekonomiky,“ uzavřela.
Skořepa: Je potřeba našlapovat pomalu
Ekonom z České spořitelny Michal Skořepa se domnívá, že je i v současné situaci řada oblastí, kde je třeba zvyšovat výdaje. „Je ale spousta výdajů, kde se zadlužujeme razantním způsobem, po mnoha miliardách, a myslím si, že úplně zbytečně,“ poznamenal.
„Člověka pak napadá, že hlavní motivace je skutečně předvolební, protože jinou logiku to nemá,“ řekl. V té souvislosti poukázal například na takzvané rouškovné pro seniory, které vláda rozdávala koncem loňského roku. „Obávám se, že spousta těch návrhů, které padly a padají, rozhodně za rozumné označit nemůžeme,“ dodal.
„Dobře víme, že dneska jsme ve velkém minusu a (…) hlavně už léta víme, že české veřejné finance se budou do budoucna propadat k čím dál větším schodkům, a za této situace je potřeba naopak hledat plusy,“ uvedl.
Skořepa připustil, že zvýšení minimální mzdy by obecně mohlo znamenat vyšší příjmy do veřejných financí. „Je otázka, jestli tím ekonomiku nezaškrtíme natolik, že nakonec převáží negativní dopady,“ podotkl. Dodal, že v tomto směru fatální nebezpečí nevidí. „Je ale potřeba našlapovat pomalu, dělat si analýzy, sledovat, jak je to v zahraničí, a nepřehánět to.“
Ekonom Michal Skořepa o výši důchodů na rok 2022 (zdroj: ČT24)
Národní plán obnovy
Ekonomové se vyjádřili také k takzvanému Národnímu plánu obnovy, v němž vláda navrhuje využití peněz z unijního fondu pro nastartování ekonomik po covidové krizi. Rozdělování peněz má však svá pravidla. Například 37 procent všech investic by mělo jít do klimatických opatření, limit je dán také na opatření, která by měla jít na digitalizaci. Právě český plán dříve kvůli nesplnění těchto kvót čelil kritice.
„V tuto chvíli v základních parametrech plní plán kontury, které byly předepsané Bruselem,“ domnívá se hlavní ekonom z Patria finance Jan Bureš. „Na druhou stranu, ohledně konkrétních oblastí, do kterých mají peníze směřovat, může být člověk na pochybách,“ uvedl.
Podle něj je například problém v tom, že řadu věcí chce stát takzvaně zalepit z bruselských peněz. „Jedná se jednoduše o věci, které by tak jako tak musel dělat, například v rámci digitalizaci státní správy nebo zajištění bezpečnosti železnic,“ řekl Bureš s tím, že se rozhodně nejedná o věci, které by měly českou ekonomiku nakopnout. Podle něj by do této věci nemělo spadat ani financování důchodové reformy.
Ekonom Jan Bureš o Národním plánu obnovy (zdroj: ČT24)