Minimální mzda strana 4 z 5

Vláda na svém pondělním zasedání rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku o 600 korun na 15 200, informovala o tom Česká televize. Sociální demokraté tak nezískali ve vládě s ANO podporu pro ještě vyšší minimální mzdu.

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

„Pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí,“ zdůraznil v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Transformace je podle něho otázkou několika let. Podle dalšího hosta, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, je v souvislosti s tím potřeba, aby byl stanoven společensky dohodnutý směr, kterým se Česko vydá. A podobně jako poslední host pořadu, ekonom Tomáš Sedláček, zdůraznil zejména potřebu digitalizace a služeb s tím spojených.

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 korun o 800 korun,  oznámila po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to šedesáti tisícům lidí, doplnila. Zvýšením podpory na 13 600 korun chce vláda bránit rušení míst pro lidi s postižením. Vláda se během pátečního jednání naopak nedohodla na změně ošetřovného kvůli výuce na dálku či karanténě.

Komunisté pohrozili vypovězením tolerance Babišovy vlády. A to v případě, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadí od ledna zrušení takzvané zaručené mzdy. Podle ní zbytečně zatěžuje podnikatele. Zaručená mzda je zákonný minimální plat, který si musí podle své profese či vzdělání vydělat každý zaměstnanec.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá současný zákon, který ještě loni prosadil předchozí kabinet. Chce také snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil poslanecký sbor.

Zákon jim sice garantuje nárůst, ale platy ústavních činitelů zůstanou v příštím roce zřejmě stejné jako letos. Mohly by se i snížit. S návrhem na zmrazení přicházejí opoziční poslanci i ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Právě resort Jany Maláčové (ČSSD) pak v jedné z variant počítá i s případným poklesem platů. Vedle politiků by se ale změny dotkly i justice, soudců a státních zástupců. S tím však nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) je chyba, že jsou nyní platy politiků navázané pouze na ukazatel veřejného sektoru. S požadavkem na jejich zmrazení přitom jeho strana přišla před volbami proto, že reagovala na návrh ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), který by platy činitelů navázal na minimální mzdu. To by podle Pikala nebylo vhodné. Člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (za ANO) zase navrhuje, aby se platy politiků navázaly na hrubý domácí produkt (HDP). Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil. Vzorec by nahradil každoroční vyjednávání tripartity o výši minimální mzdy pro další rok. Předlohu zveřejnila na svém webu vláda.

V době ekonomické krize způsobené koronavirem začaly nové debaty o minimální mzdě. Odbory požadují její růst až na 16 tisíc korun. Podle šéfa největší odborové centrály Josefa Středuly by to znovu nastartovalo spotřebu. S tak razantním zvýšením minimální mzdy ale nesouhlasí zástupci firem. Varují, že by to vedlo k intenzivnějšímu propouštění.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1250 korun. Týká se to zhruba 150 tisíc lidí, kteří ji pobírají. Dopad jejího zvýšení bude ale větší, hodnota minimální mzdy totiž podmiňuje i růst nejnižší úrovně takzvané zaručené mzdy, tedy odměny, na kterou mají zaměstnanci v různých oborech ze zákona nárok.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Růst bude i zaručená mzda podle odbornosti. Nařízení v pondělí schválila vláda. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) narovnalo podnikatelské prostředí, uvedla v pořadu Interview ČT24 generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Eva Svobodová. Řada firem, které nepodnikaly poctivě, byla nucena transparentně zviditelnit své tržby. Někteří pak raději ukončili své podnikání a začali pod novým IČO, aby znemožnili finanční správě srovnání tržeb dříve a nyní, dodala.

Plánované navýšení minimální mzdy je nerozumný skok a veliké riziko, prohlásil v pořadu Události, komentáře člen sněmovního rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Minimální mzda příští rok vzroste o 1250 korun na 14 600 korun, což je nejvíc v české historii. Zvýšení musí ještě v prosinci schválit vláda. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je to dobrý koaliční kompromis.

Minimální mzda příští rok vzroste o 1250 korun na 14 600 korun. Shodli se na tom zástupci koaličních stran. Půjde tak o nejvyšší růst v české historii. Zvýšení minimálního výdělku musí ještě v prosinci schválit vláda.

Tripartita se v pondělí neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Zástupci ANO poprvé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší, než je tisíc korun.

Prezident Miloš Zeman podporuje navýšení minimální mzdy alespoň na 15 tisíc korun, řekla po schůzce s ním na Hradě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). O minimální mzdě bude v pondělí jednat tripartita.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozsáhlou změnu v odměňování více než půl milionu státních zaměstnanců. Plat jim momentálně vyměřuje na základě dvou kritérií – druhu práce a také vzdělání a praxe. Původních pět tabulek už resort snížil na čtyři, takže zmizela ta s nejnižšími platy. Další zjednodušení chystá u šestnácti platových tříd, třeba i kvůli tomu, aby nejnižší tarif začínal na úrovni minimální mzdy.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na společném jednání nedohodli na výši růstu minimální mzdy. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15 000 korun – a argumentují, že výrazný růst chystají v příštích letech i některé okolní země, třeba Slovensko nebo Polsko. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun a mají strach, že vyšší navýšení zatíží menší podnikatele.

V úterý začíná klíčová fáze koaličních jednání. Vládní partneři budou hledat kompromis v tématech, která je zatím rozdělují. Jde třeba o zálohované výživné, kdy ministerstvo práce připravilo návrh, který se nelíbí hnutí ANO. Rozpory přetrvávají i v daňových otázkách a v tom, o kolik má růst minimální mzda.

Prezident Miloš Zeman nepovažuje za rozumné, že Čína ruší české kulturní akce. Respektuje to ale jako odvetu za činy pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Ten se podle prezidenta zřejmě domnívá, že může prezentovat nezávislou pražskou politiku, která není politikou jedné Číny. Zeman se ve čtvrtek před odletem z návštěvy Srbska také vyjádřil, že odmítá růst životního minima, je ale pro růst důchodů a minimální mzdy.

Ministryně práce a sociálních věcí chce zvýšit platy o pět procent, ministryně financí o tři, odboráři požadují osm až patnáct procent navíc. Pokud vláda zaškrtí spotřebu, rozpočet se zhroutí jako domeček z karet, řekl v Událostech, komentářích předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka není správné, aby zaměstnanci veřejného sektoru měli vyšší platy než ti v podnikatelské sféře.