Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Růst bude i zaručená mzda podle odbornosti. Nařízení v pondělí schválila vláda. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
S minimální mzdou, za kterou pracuje asi 150 tisíc lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu. Činí 13 350 korun. Odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je důstojná mzda základem. S její pomocí lze tlačit na růst mezd a platů obecně, okomentovala v pondělí Maláčová přijetí nařízení na sociálních sítích.
Před nedávnem v souvislosti s průtahy kolem dohody na zvýšení minimální mzdy Maláčová uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, aby rozhodnutí o růstu padlo vždy do konce září.
- V Česku ji pobírá zhruba 150 tisíc lidí, zaměstnavatelé ji vyplácejí hlavně za nekvalifikovanou práci.
- Její nynější výše 13 350 korun tvoří zhruba 41 procent průměrné mzdy, která je podle statistického úřadu necelých 32,5 tisíce hrubého.
- Na Slovensku činí minimální mzda v přepočtu 13 476 korun, v Polsku 13 311. Naopak v Německu je výrazně vyšší, přesahuje 40 tisíc korun.
- S minimální mzdou, která by se měla od ledna 2020 zvednout na 14 600 korun, se zvyšuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna 2020 by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
- Zdroj: ČT24, ČTK
Letos ministerstvo práce připravilo původně tři varianty zvýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15 tisíc korun.
Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v Česku je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula poté, co se před dvěma týdny na částce dohodli zástupci koaličních stran, uvedl, že ho mrzí, že „český zaměstnanec, přestože žije v zemi, která má vyšší ekonomický výkon než Slovensko, bude mít minimální mzdu, když bude pracovat, nižší, než bude od 1. 1. na Slovensku“.
Zaměstnavatelé proti tomu podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě. „Když neroste produktivita práce, tak těžko můžete navyšovat mzdy,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
„Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda. Dlouhodobě za zaměstnavatele požadujeme jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci,“ prohlásila už před dvěmi týdny mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.
