Minimální mzda příští rok vzroste o 1250 korun na 14 600 korun. Shodli se na tom zástupci koaličních stran. Půjde tak o nejvyšší růst v české historii. Zvýšení minimálního výdělku musí ještě v prosinci schválit vláda.
Šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) považují růst minimální mzdy o 1250 korun za dobrý kompromis. Po zvýšení by měla činit zhruba 40,5 procenta průměrné mzdy, uvedl Babiš. Hamáček ocenil, že po zvýšení se částka dostane nad hranici příjmové chudoby.
Při dřívějších jednáních se na zvýšení neshodla tripartita. Odbory požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé chtěli přidávat nejvýše 700 korun.
Ministerstvo práce navrhovalo tři verze navýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se klonila k prostřední variantě, tedy k částce 14 700 korun. Jan Hamáček vyzýval k přidání na 15 tisíc korun.
Ministryně financí za ANO Alena Schillerová už dřív řekla, že by minimální mzda měla držet krok s růstem ostatních mezd, které se zvedají mírněji.
- V Česku ji pobírá zhruba 150 tisíc lidí, zaměstnavatelé ji vyplácejí hlavně za nekvalifikovanou práci.
- Její nynější výše 13 350 korun tvoří zhruba 41 procent průměrné mzdy, která je podle statistického úřadu necelých 32,5 tisíce hrubého.
- Na Slovensku činí minimální mzda v přepočtu 13 476 korun, v Polsku 13 311. Naopak v Německu je výrazně vyšší, přesahuje 40 tisíc korun.
- S minimální mzdou, která by se měla od ledna 2020 zvednout na 14 600 korun, se zvyšuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna 2020 by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
- Zdroj: ČT24, ČTK
Podle tajemníka Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Jana Hrdiny může tlak na opakované navyšování minimální mzdy ohrozit existenci malých prodejen potravin. „Mzdové náklady bývají často nejvyšším nákladem obchodníků. Za současného stavu je zcela reálné, že další zvýšení minimální mzdy zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takový tlak prostě ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít,“ reagoval Hrdina.
„Odbory dosáhly, čeho chtěly – máme 'prosperitu pro všechny'. Nyní by měly ale brát ohled také na zaměstnavatele, prosperita totiž pozvolna mizí,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že odbory neberou dostatečně ohled například na chřadnutí německé ekonomiky, které ohrožuje i český průmysl.
Upozorňuje, že přivírání nůžek mezi zaměstnanci s vyššími a nižšími výdělky roste, což si na české ekonomice vybere svou daň. „Při další hospodářské krizi budou zaměstnavatelé nejprve opět propouštět ty s nižší kvalifikací, což opět nůžky rozevře. A kvůli překotnému růstu minimální mzdy bude zřejmě toto rozevírání probíhat rychleji, než tomu bylo v důsledku minulé krize,“ upozorňuje. Důsledkem toho bude podle něho fakt, že odbory svým nynějším tlakem na překotný růst minimální mzdy vlastně v budoucnu připraví o práci třeba desetitisíce lidí, kteří by si ji jinak udrželi.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že ho mrzí, že „český zaměstnanec, přestože žije v zemi, která má vyšší ekonomický výkon než Slovensko, bude mít minimální mzdu, když bude pracovat, nižší, než bude od 1. 1. na Slovensku“.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl, že návrhy od vlády nemají žádné ekonomické parametry, není tam, že je to na základě růstu produktivity práce. „Když neroste produktivita práce, tak těžko můžete navyšovat mzdy,“ dodal.
„Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda. Dlouhodobě za zaměstnavatele požadujeme jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci,“ prohlásila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.
