V době ekonomické krize způsobené koronavirem začaly nové debaty o minimální mzdě. Odbory požadují její růst až na 16 tisíc korun. Podle šéfa největší odborové centrály Josefa Středuly by to znovu nastartovalo spotřebu. S tak razantním zvýšením minimální mzdy ale nesouhlasí zástupci firem. Varují, že by to vedlo k intenzivnějšímu propouštění.
„My si myslíme, že by se ta částka měla výrazně přiblížit úrovni 16 tisíc korun, či se jí velmi dotýkat. Ale je nutno si taky uvědomit, že česká minimální mzda patří mezi ty nejnižší v Evropě,“ podotýká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Středula.
Tomuto vidění oponuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák: „Jak jim můžeme dávat víc, když firmy nemají ani na to, aby udržely provoz. Chybí likvidita a je riziko dlouhodobé platební neschopnosti, takže náš pohled je úplně jiný.“
Kabinet růstu minimální mzdy vyjádřil podporu
Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi řekl, že jeho kabinet s růstem minimální mzdy v příštím roce počítá. Záměr podporují vládní sociální demokraté a také komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Naopak pravicová opozice je proti.
Minimální mzda stoupala v posledních čtyřech letech každoročně o více než tisíc korun. Letos zaznamenala růst historicky nejvyšší – o 1250 korun. Předseda vlády zatím kvůli ekonomické krizi podobně vysokou částku slibovat nechce, trend by ale podle něj v roce 2021 měl pokračovat.
„Pravděpodobně ano, otázka je výše. To bude určitě debata. U nás minimální mzda samozřejmě má dopad na vícero pásem mzdy,“ komentuje předseda hnutí ANO.
„Podle našeho názoru to stále téma je, právě i proto, aby tato krize neměla zásadní vedlejší dopady do sociální oblasti,“ doplňuje ministr zahraničí a místopředseda sociálních demokratů Tomáš Petříček.
Největší odborová organizace požaduje v příštím roce zvýšení o dalších 1400 korun měsíčně, což by byl největší skok v české historii. „Je potřeba nejenom zachovat, ale i zvýšit kupní sílu, takže si myslím, že bez nárůstu minimální mzdy k důvěře v budoucnost ekonomiky nedojdeme,“ obhajuje svou vizi Středula.
Jinak uvažuje opět Hanák, podle nějž české hospodářství „nejede a podle toho by měl vypadat vývoj mezd“.
Kabinet rozhodne o zvýšení minimální mzdy na podzim. Pokud se zástupci odborů a firem na konkrétní částce neshodnou, budou se muset dohodnout koaliční partneři. Důležitou roli při jejich rozhodování bude hrát aktuální stav české ekonomiky a také výše nezaměstnanosti. Před dalším růstem počtu nezaměstnaných varuje pravicová opozice.
Problém pro zaměstnavatele, varuje pravicová opozice
„My se toho obáváme, protože další zvyšování minimální mzdy může ohrozit tu skupinu lidí, která se nejhůře zaměstnává,“ zdůvodňuje skepsi místopředseda ODS Martin Kupka. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by zvyšování hranice minimální mzdy znamenalo značný problém pro velké množství zaměstnavatelů.
Dočasné zmrazení nejnižšího možného výdělku podpořil na začátku dubna i prezident Miloš Zeman. V rozhovoru pro Blesk prohlásil: „V podstatě každý se bude muset nějakým způsobem uskromnit. Například tím, že velmi pravděpodobně my zmrazíme růst minimální mzdy. To pokládám za racionální opatření.“
S tím ovšem nesouhlasí zástupci KSČM, která vládu toleruje. „Tady bude určitá míra inflace, a pokud neporoste minimální mzda s mírou inflace, tak lidé budou mít fakticky méně peněz. To by nebylo dobré,“ je přesvědčen předseda komunistů Vojtěch Filip.
Růst minimální mzdy je výhradní pravomocí vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už její rozhodnutí nepotvrzují.
