Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozsáhlou změnu v odměňování více než půl milionu státních zaměstnanců. Plat jim momentálně vyměřuje na základě dvou kritérií – druhu práce a také vzdělání a praxe. Původních pět tabulek už resort snížil na čtyři, takže zmizela ta s nejnižšími platy. Další zjednodušení chystá u šestnácti platových tříd, třeba i kvůli tomu, aby nejnižší tarif začínal na úrovni minimální mzdy.
Tabulkové platy začínají pod minimální mzdou. Maláčová plánuje systém změnit
5 minut
Události ČT: Změna platových tarifů pod úrovní minimální mzdy
Minimální mzda je teď 13 350 korun, od ledna by měla vzrůst. Na tento státem garantovaný příjem ale nedosáhnou zaměstnanci spadající do šedesáti tarifů. Zaměstnavatelé jim tak výpadek musí kompenzovat osobním ohodnocením.
Mezi ty s nejnižšími odměnami patří třeba školníci. Milan Slanina, který působí na gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze, pracuje ve škole 15 let. Praxi má ale nad 32 let a jen díky tomu není jeho plat školníka pod minimální mzdou. Jenže někteří jeho kolegové s praxí do devíti let na minimální mzdu nedosáhnou, tedy ne bez zmíněného osobního ohodnocení.
Ještě nižší platy než Milan Slanina mají pomocné síly v jídelně, uklízečky nebo někteří řidiči. Od příštího roku budou platy určovat čtyři tabulky. Dvě přitom mají část odměn pod minimální mzdou. Třeba právě u školníků a pomocných kuchařek začíná první tarif 2320 korun pod minimální mzdou. Podle toho, jak ta od ledna vzroste, se ztráta ještě prohloubí.
- Od roku 2020 budou zaměstnanci státu rozděleni do čtyř tabulek. Do první patří třeba kuchaři, uklízeči nebo pracovníci v příspěvkových organizacích. Do druhé, taktéž s některými tarify pod minimální mzdou, spadají například zdravotní sestry, laboranti, sanitáři nebo sociální pracovníci. Ve třetí a čtvrté tabulce už jsou všechny tarify vyšší než minimální mzda. Řadí se sem takové profese jako lékaři, zubaři nebo učitelé. V jednotlivých tabulkách se pak nachází šestnáct tříd.
Platové třídy
Změna se připravuje, dohoda mezi politiky ale jednoduchá nebude
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce systém zjednodušit a učinit ho spravedlivým. „Jestliže máme minimální mzdy nad tím, kde ty tabulky začínají, tak to není v pořádku,“ poznamenala. „Ono se to dorovnává osobním ohodnocením, takže nikdo ze zaměstnanců států není placen pod minimální mzdou, ale je nejvyšší čas na změnu celého systému,“ dodala.
Nynější stav kritizují i odbory. „Podle nás je neakceptovatelné, aby ve státní správě nejnižší tarify, ne jeden, ale dokonce několik desítek, byly pod úrovní minimální mzdy,“ sdělil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
To, že máme takový počet platů pod minimální mzdou, je pro mě absurdní.
Pracovní skupina už změnu připravuje. Podle politiků ale dohoda nebude snadná. „Pokud takové návrhy budou předloženy, musíme se o nich bavit s ohledem na míru spravedlnosti, ale i s ohledem na možnosti státního rozpočtu,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle poslankyně a členky výboru pro sociální politiku Hany Aulické Jírovcové (KSČM) vláda bude spíše řešit, kde vezeme finanční prostředky. „Možná se od toho odvíjí i schvalování daňového balíčku. Je nutné natvrdo říct, že daňový balíček ukrývá i budoucí příjmy do státního rozpočtu,“ doplnila.
ODS upozorňuje na velký počet státních zaměstnanců
Větší šanci na úspěch má další plán ministerstva práce na redukci tarifních tříd. „V situaci, kdy to je formální záležitost, je zjednodušení krok správným směrem a KDU-ČSL by to podpořila,“ řekl šéf lidovců Marek Výborný.
Poslanec a člen výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS) připouští, že tabulek a skupin je velké množství, ale klíčová je podle něj diskuse o tom, jestli je potřeba tak obrovské množství státních zaměstnanců.
Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun.
