Plánované navýšení minimální mzdy je nerozumný skok a veliké riziko, prohlásil v pořadu Události, komentáře člen sněmovního rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Minimální mzda příští rok vzroste o 1250 korun na 14 600 korun, což je nejvíc v české historii. Zvýšení musí ještě v prosinci schválit vláda. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je to dobrý koaliční kompromis.
„Beru to jako kompromis, jsme v koaliční vládě, takže jsme se museli domluvit, protože tripartita se opět nedomluvila,“ uvedla ministryně Schillerová. „Jestliže rostou životní náklady, jestliže se zvedají platy všem ostatním i zaměstnancům třeba veřejného sektoru, tak se musí zvýšit minimální mzda,“ argumentovala.
Upozornila také, že zvýšením se Česko dostalo k poměrům minimální mzdy k té průměrné, které jsou běžné v zemích EU a OECD. Dosud u nás nejnižší možný výdělek zaostával.
„Především bych chtěla říct, že u nás minimální mzda není až takový problém, tu bere asi 150 tisíc lidí, ale pořád se zapomíná, že tady máme v osmi segmentech ekonomiky zaručenou mzdu, která je na ni navázaná,“ upozornila ministryně.
Ptejme se, co to udělá v české ekonomice, říká Kalousek
Podle Miroslava Kalouska však i proto navýšení minimální mzdy o 1250 korun znamená značné riziko pro českou ekonomiku. „Je to opravdu veliký skok z roku na rok a ptejme se, co to udělá v české ekonomice, zejména v některých jejích odvětvích,“ varuje.
„Finanční sektor to zcela určitě unese, ale v řadě odvětví to povede k nivelizaci mezd a především před námi asi nebudou stále jenom dobré časy. Dojde k ochlazení ekonomiky, může dojít ke krizi a ty firmy se stanou tímhle prudkým navýšením minimální mzdy mnohem zranitelnějšími,“ pokračuje člen sněmovního rozpočtového výboru.
„Dlouhodobě říkám, že vůbec institut minimální mzdy nepokládám za správný, myslím, že to patří kolektivnímu vyjednávání,“ zdůraznil Kalousek.
Plánované navýšení ostře kritizují zástupci zaměstnavatelů. Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Jan Rafaj považuje krok za nepochopitelný. Vadí mu, že přichází v době, kdy ekonomika vysílá velmi varovné signály. „Nám se to jeví jako zcela nezodpovědný krok, který může mít spoustu negativních efektů v době, kdy se to vůbec nehodí,“ uvedl v debatě.
Při dřívějších jednáních se tripartita na zvýšení neshodla. Odbory požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé chtěli přidávat nejvýše 700 korun. Ministerstvo práce navrhovalo tři verze navýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se klonila k prostřední variantě, tedy k částce 14 700 korun.
Šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) považují růst minimální mzdy o 1250 korun za dobrý kompromis. Po zvýšení by měla činit zhruba 40,5 procenta průměrné mzdy, uvedl Babiš. Hamáček ocenil, že po zvýšení se částka dostane nad hranici příjmové chudoby.
