Slovenská vláda navrhla pomalejší zvyšování minimální mzdy. Méně chce přidat i důchodcům

Slovenská vláda ve středu schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá současný zákon, který ještě loni prosadil předchozí kabinet. Chce také snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil poslanecký sbor.

Vláda nově počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur (16 260 korun) z nynějších 580 eur (15 140 Kč), tedy o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17 120 korun).

Předlohu změn příslušného zákona podpořil kabinet premiéra Igora Matoviče poté, co se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na úpravě nejnižšího výdělku.

Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu vůbec. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila.

Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur. Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že neustoupily od svých nereálných požadavků.

Matovičův kabinet chce ušetřit také na 13. penzi

Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice.

Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit. 

Jaká je situace v Česku

V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí od ledna 14 600 korun.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Odbory požadují pro příští rok navýšení mimální mzdy na 16 tisíc korun.

Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok zatím nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento vzorec by nahradil každoroční jednání na tripartitě mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...