Přešlapování kolem minimální mzdy. Zaměstnavatelé a odboráři se na růstu neshodli, rozhodnout má vláda

7 minut
Události ČT: Růst minimální mzdy zatím brzdí spory
Zdroj: ČT24

Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na společném jednání nedohodli na výši růstu minimální mzdy. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15 000 korun – a argumentují, že výrazný růst chystají v příštích letech i některé okolní země, třeba Slovensko nebo Polsko. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun a mají strach, že vyšší navýšení zatíží menší podnikatele.

„Bohužel dohoda nyní možná není. Myslím, že do budoucna najdeme pole pro dohodu, dokonce jsem přesvědčen, že jsme schopni se do budoucna dohodnout na automatickém mechanismu,“ uvedl po patovém rokování šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Návrhy na růst minimální mzdy (v Kč měsíčně)
Zdroj: ČT24

„Máme na to každý jiný pohled. My se na to díváme z pohledu náročnosti firem, jejich momentální ziskovosti, mluvím především o menších a středních firmách, ne o nadnárodních gigantech, kde to je přece jen jednodušší. Domácí ekonomika nebude mít v roce 2020 lehké pole,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Rozdíl (mezi představou odborů a zaměstnavatelů) je tak zásadní, tak budeme muset věc předat politikům, aby rozhodli,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Vládní neshody

O výši minimální mzdy rozhodne vláda svým nařízením během listopadu, obvykle se ale opírá o dohodu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Štěpná linie se navíc rýsuje i na kabinentní úrovni.

Návrh MPSV na zvýšení minimální mzdy (v Kč měsíčně)
Zdroj: ČT24

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) avizovala, že navrhne růst o desetinu na 14 700 korun měsíčně. „Chci, aby se lidé, kteří pracují, byli schopni uživit. Asi se shodneme, že 14 700 korun není žádná hitparáda,“ podotkla. 

Hnutí ANO ale požaduje částku podstatně nižší a blíž má k návrhu zaměstnavatelů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve sdělila, že by zvýšení mělo držet krok s růstem ostatních mezd, který tak výrazný nebude.

Pracovníci s minimální mzdou
Zdroj: ČT24

„Máme tady i plno živnostníků a menších firem, kteří nejsou schopní tolik platit. Musíme slibovat reálné věci a musíme také vnímat celkově, co to udělá s podnikatelským prostředím hlavně v období, kdy dochází k určitému ochlazení,“ podotkl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Hlasy z opozičních lavic

Pomalejší růst minimální mzdy podporují i pravicové strany. „TOP 09 je spíše na straně zaměstnavatelů, a tedy toho střízlivějšího přidávání minimální mzdy,“ uvedla poslankyně a 1. místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Bylo by potřeba konečně stanovit pravidelný valorizační mechanismus, stejně jako třeba u důchodů,“ navrhuje místopředseda rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Výdělky v Česku (měsíčně, 2. čtvrtletí r. 2019)
Zdroj: ČT24

Návrh ministryně Maláčové naopak podporuje SPD. „Kloníme se k částce zhruba kolem těch 1350 korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu, místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. A pro zvýšení minimální mzdy jsou také komunisté. „Pochopitelně, že levicová strana má blíže k odborovým návrhům, my jsme ve volebním programu měli částku ještě o něco vyšší,“ řekl ekonomický expert strany KSČM, poslanec Jiří Dolejš.

Odborářský vzor pod Tatrami

Odboráři a zaměstnavatelé se podle Rafaje shodují v tom, že se citelnějším růstem nyní dohání roky, kdy se minimální mzda nezvedala. Ještě před pěti lety byla minimální mzda 8 a půl tisíce. Od té doby vzrostla skoro o pět tisíc.

Vývoj minimální mzdy (v Kč za měsíc)
Zdroj: ČT24

Tak výrazné zvyšování firmy kritizují i proto, že s touhle částkou rostou povinně další, včetně takzvané zaručené mzdy u kvalifikovaných profesí. Třeba zedníci nebo instalatéři nesmí brát míň než zhruba 18 tisíc hrubého, lékaři a architekti mají dostat minimálně 24 tisíc a vědečtí pracovníci 26 700, což je dvojnásobek minimální mzdy.

Podle odborů není důvod, aby se růst nejnižšího výdělku zpomalil. Předáci poukazují na nízkou českou částku ve srovnání s jinými zeměmi EU. Za vzor si berou Slovensko. Tamní vláda schválila od ledna navýšení z letošních 520 na 580 eur, z 13 283 na 14 816 korun.

Zaručená mzda (v Kč, měsíčně)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi hledají způsoby, jak ušetřit za energie

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.
před 20 mminutami

Trump dal smartphonům a další elektronice výjimku z cel

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
před 15 hhodinami

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
11. 4. 2025Aktualizováno11. 4. 2025

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
11. 4. 2025

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...