Ministryně práce a sociálních věcí chce zvýšit platy o pět procent, ministryně financí o tři, odboráři požadují osm až patnáct procent navíc. Pokud vláda zaškrtí spotřebu, rozpočet se zhroutí jako domeček z karet, řekl v Událostech, komentářích předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka není správné, aby zaměstnanci veřejného sektoru měli vyšší platy než ti v podnikatelské sféře.
Státní zaměstnanci by neměli mít vyšší mzdy než ti v soukromém sektoru, míní předseda Svazu průmyslu Hanák
11 minut
Události, komentáře: O kolik by měly růst platy?
Se zástupci vlády Středula jednal v pondělí večer a očekává, že ještě tento týden se kvůli platům ve veřejné sféře sejdou znovu. „Jak strana zaměstnanců, tak strana vlády dala najevo, že je připravena tu dohodu hledat a věřím tomu, že se dohodneme,“ uvádí šéf odborů. Konečné navýšení mezd čeká v rozmezí tří až osmi procent.
Podle Středuly je růst platů klíčový pro státní rozpočet, který je závislý na spotřebě obyvatel. „Jakmile by vláda učinila krok, že podsekne spotřebu, tak v tom případě může dojít k docela fatální situaci a rozpočet se skutečně složí jako domeček z karet,“ varuje.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ale další navyšování mezd není na pořadu dne. Ekonomika prý na tak výrazný růst platů nemá, navíc není obvyklé, aby státní zaměstnanci měli výrazně vyšší průměrné mzdy než zaměstnanci v podnikatelské sféře. „V posledních měsících po požadavcích sociální demokracie jsou už některé mzdové věci promítnuty v rozpočtu,“ dodává Hanák.
Upozorňuje, že například resort kultury dostal navíc čtyři sta milionů korun, sociální služby dvě miliardy. „Nikdy nemám rád, aby se věci řešily paušálně. Jediné, co mě překvapuje, že vláda nedrží slovo, na kterém se všechny tři strany shodly, oněch patnáct procent pro učitele. Dneska ministr mlčí a slibuje jim deset procent,“ zdůrazňuje Hanák.
Minimální mzda podle koeficientu, prosazuje Hanák
Odboráři také požadují růst minimální mzdy o 1650 korun, přičemž ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje růst o zhruba 1350 korun. Zaměstnavatelé ale namítají, že vysoká minimální mzda povede k vyšší nezaměstnanosti.
Takový pohled Středula odmítá a zdůrazňuje, že česká minimální mzda patří mezi nejnižší v Evropě. „Dokonce slovenská minimální mzda pro příští rok vypadá, že bude vyšší. Přitom tamní ekonomika, co se týká výkonnosti, je o něco málo slabší než česká,“ srovnává předseda odborů a doplňuje, že nejnižší cena práce v Česku se pohybuje pod hranicí příjmové chudoby, což je podle Středuly nepřijatelné.
Podle Hanáka se z minimální mzdy stalo populistické téma a selhala také vláda, která se nedokázala dohodnout na růstovém koeficientu. „Ten měl být stanoven. My jsme říkali, že to má být podle inflace, vývoje ekonomiky, to je odhadem přes pět procent a dává to sedm set korun,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
