Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
Hlavním tématem zhruba dvouhodinového jednání Babiše s Costou v pražské Kramářově vile byl víceletý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034.
Costa chce, aby se členské státy na jeho podobě dohodly do konce letošního roku, protože následně trvá rok až dva, než se peníze dostanou k firmám a lidem. „Nemůžeme si dovolit jakékoli přerušení evropského financování pro zásadní politiky a projekty v roce 2028,“ uvedl.
Rozpočet podle něj musí reflektovat nové priority a zároveň zachovat klíčové pilíře podpory pro regiony a zemědělství. Babišovi poděkoval za vřelé a konstruktivní jednání. „Geopolitické prostředí se změnilo od doby, kdy jsme v roce 2020 schválili současný rozpočet. Nyní více než kdykoli dříve musíme investovat do obrany a bezpečnosti, konkurenceschopnosti a inovací a také do strategické odolnosti,“ dodal.
Babiš se s Costou bavil také o konkurenceschopnosti EU a energetice. Premiér opět kritizoval systém emisních povolenek. Připomněl, že po jeho revizi volal už v září 2021 a uvedl, že navrhoval zastropování ceny povolenky na třiceti eurech. EU podle něj tehdy předpokládala současnou cenu kolem 26 eur, nyní se pohybuje kolem osmdesáti eur.
Evropa by podle Babiše měla dbát na to, aby z ní kvůli vysokým nákladům neodcházel průmysl. Za nepřijatelný označil také návrh na rozdělení výnosů z emisních povolenek s tím, že by peníze zůstaly členským státům, které podle něj nejlépe vědí, jak je investovat.
Návrhy rozpočtu
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu korun). Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu korun). Podle Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší než původní návrh Komise, Praha s ním ale stále není spokojena. Radě EU nyní předsedá Irsko.
Irové, kteří se 1. července ujali předsednictví v Radě EU, by měli na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu. Mezitím pokračují vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o novém sedmiletém rozpočtu právě do konce letošního roku.
Costova cesta po členských státech
Costa v úterý zahájil cestu po členských státech EU. Cílem každoroční takzvané Tour des Capitales (Cesty po hlavních městech) je vyslechnout si názory a postoje předsedů vlád a hlav států. Od úterý zavítal na Slovensko a do pobaltských zemí.
Babiš dříve uvedl, že není důvod k tomu, aby nominálně příspěvek pro Česko klesl o 228 miliard korun. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy korun více, než odvedlo, uvedlo na jaře ministerstvo financí.
Šest zemí vyzvalo v návrhu rozpočtu EU ke škrtům
O rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 jednali také předsedové vlád Německa, Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska. Německý kancléř Fridrich Merz poté řekl, že návrh je třeba snížit o stovky miliard eur. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že cílem je dokončit jednání do konce letošního roku, ne ale za každou cenu.
„Abychom dospěli k přijatelnému kompromisu, musí být návrh (Evropské) komise ve výši téměř dvou bilionů eur vyváženým způsobem snížen o několik stovek miliard eur,“ uvedli ve společném prohlášení předsedové vlád šesti zemí. Merz uvedl, že tyto země „společně financují zhruba čtyřicet procent evropského rozpočtu“. Dodal, že mají společný zájem na „realismu a reformě“.
Vyjednávání o rozpočtu se podle této skupiny zemí dostalo do rozhodující fáze. Nyní je potřeba víceletý finanční rámec „modernizovat a reformovat“, stanovit je třeba priority, kterými jsou podle ní bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost, migrace a suverenita. V době, kdy jednotlivé členské státy přijímají bolestivé reformy, je podle šestice států nutné snížit i výdaje na unijní úrovni. „Ke škrtům musejí přispět všechny rozpočtové kapitoly,“ uvádí společný dokument.
Základní podmínkou pro přístup k jakýmkoli evropským financím musí být podle Německa, Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska „dodržování společných hodnot a právního státu“. „Nové společné dluhy nejsou řešením pro naše rozpočtové problémy a nejsou alternativou ke strukturálním reformám,“ dodává společné prohlášení.
