Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne zvýšení platu každému státnímu zaměstnanci o pevnou částku s tím, že je to spravedlivější než procentuální navýšení. Dříve navrhovala zvýšení o tři procenta. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po jednání s odborovými předáky oznámila, že chce zvýšení o 5,2 procenta. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula chce růst o osm procent a pro učitele o patnáct procent. Zároveň dodal, že je ochotný přistoupit na kompromis.
Maláčová navrhuje zvýšení platů o víc než pět procent, Schillerová chce přidat každému pevnou částku
Maláčová chce zvýšit platy státních zaměstnanců o víc než pět procent (zdroj: ČT24)
S předáky se v úterý sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle šéfky resortu práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení vládní koalice.
Termín jednání ještě není, dodala ministryně. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.
Události: Souboje o zvýšení platů a minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě. Požadují její zvýšení o 1650 korun. Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi o 700 korun. Hospodářská komora doporučovala minimální mzdu nezvyšovat vůbec.
Podnikatelé poukazují na to, že s minimální mzdou rostou i nejnižší zaručené mzdy podle profese a odbornosti. Při navrhovaném přidání o 1350 korun by se tak pohybovaly mezi 14 700 a 29 400 korunami, nyní činí 13 350 až 26 700 korun. Schillerová v minulosti řekla, že by minimální mzda měla růst stejným tempem jako ostatní výdělky.
Neshody mezi odboráři
Na růst platů mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) ale odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o patnáct procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, a ne do odměn.
Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené, za minimální mzdu pracuje kolem 150 tisíc lidí. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách.
„Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání ministrů a ministryň se šéfkou státní pokladny právě o osmnáct miliard.
S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. „Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné,“ uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1500 korun, a to všem stejně.
Komunisté: Přidat hodně, nebo vůbec
Komunisté, kteří vládu podporují, už dřív řekli, že zvýšení minimální mzdy o méně než tisícovku by považovali za nedostatečné. TOP 09 naopak upřednostňuje stanovisko zástupců zaměstnavatelů. Pokud jde o zvyšování platů ve veřejném sektoru, tak Piráti se přiklání k návrhu sociální demokracie.
Čas na jednání se přitom krátí, 16. září se nad rozpočtem na příští rok sejde vláda. Ministerstvo financí už do Strakovy akademie poslalo návrh konečného znění a oproti červnovému návrhu zvýšilo příjmy i výdaje o 20 miliard korun. S razantním růstem platů nebo minimální mzdy v něm ale nepočítá.
Schillerová kvůli inflaci už zvedla návrh ze dvou na tři procenta
Schillerová počítala v návrhu rozpočtu na příští rok původně s růstem platů o dvě procenta. Podle srpnových odhadů jejího úřadu by ale průměrná inflace měla příští rok dosahovat 2,4 procenta. Ministryně financí tak záměr upravila a navrhovala přidat tři procenta.
Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify – tedy základ příjmu – se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.