Minimální mzda strana 2 z 4

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

Automatické valorizace politici zvažují po důchodech i pro rodičovský příspěvek nebo minimální mzdu. Národní rozpočtová rada v tom ale vidí nebezpečný způsob zvyšování výdajů. Rizikovost podle ní už ukázal i vzorec pro růst důchodů, který vláda v létě jednorázově zbrzdí. Penze by jinak kvůli vysoké inflaci za rok a půl vrostly víc než o třetinu. Stát si na ně ovšem musí půjčovat.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna 2023. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o dva tisíce korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

Vláda už letos nepočítá se zvyšováním minimální mzdy. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhnout růst minimálního platu v řádech stokorun chce až s platností od ledna 2023. Ministr zároveň znovu vyzval odbory a zaměstnavatele, aby se na růstu mzdy, která je teď 16 200 korun hrubého, společně dohodli. V tom případě by ho navrhl vládě. Jenže představy obou stran jsou i letos velmi odlišné.

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.

Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.

Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Kabinet čeká debata o možném nárůstu minimální mzdy. Podle odborů by měla stoupnout ještě letos. I někteří opoziční politici tvrdí, že by se měla zvýšit o inflaci. Zástupci vlády jsou k tomu zdrženlivější – s jednáním ale počítají. Navíc ministerstvo práce řeší možnost, aby se minimální výdělek mohl navyšovat automaticky podle zákona.

Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Dvě hlavní odborové centrály hrozí kvůli vládní ekonomické politice největšími protesty za posledních deset let. Nelíbí se jim, jak vláda bojuje s dopady téměř třináctiprocentní inflace. Nemluví jen o velkých demonstracích, ale také o blokádě Prahy. Připouštějí i generální stávku. Už ve čtvrtek odbory zastupující zaměstnance státní sféry vyhlásily od 1. května stávkovou pohotovost

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Rychlé zdražování v Česku znovu otvírá i politickou debatu o zvýšení minimální mzdy. Nová vláda chce téma projednat už v první polovině letošního roku. O brzký termín žádají i odbory a zástupci firem. Kabinet Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že by mohla minimální mzda růst automaticky obdobně jako teď třeba důchody. Kvůli větší předvídatelnosti po tom dlouhodobě volají zaměstnavatelé. Složitá diskuse se ale povede o parametrech valorizace.

V roce 2022 se změní pravidla některých plateb, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Otcovská dovolená bude delší, rodičovský příspěvek vyšší, snáze bude možné získat dlouhodobé ošetřovné, vzroste i minimální mzda. Zatímco některá rozhodnutí svých předchůdců noví ministři kritizují a chtějí je zvrátit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nic měnit neplánuje. Svou předchůdkyni Janu Maláčovou (ČSSD) naopak za podporu rodin pochválil.

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.