Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.
Jurečka: Životní minimum se od července zvýší zřejmě o pět procent
61 minut
Otázky Václava Moravce 8. 5. 2022 (1. část)
Vláda životní a existenční minimum už letos zvýšila, a to o deset procent s platností od 1. dubna. Inflace za sledované období byla ale vyšší. Jurečka řekl, že od 1. července by mělo minimum stoupnout zhruba o pět procent, nevyloučil ani další zvyšování v druhé polovině roku. Ministr chystá také úpravu dávek na bydlení.
Vláda chce dopady vysokých cen kompenzovat také mimořádnou dávku pět tisíc korun na dítě pro část rodin nebo podporou flexibilních úvazků, schválila už i některé změny daní. Zdravotně postiženým hodlá Jurečka pomoci třeba podporou zaměstnavatelů, kteří jim dají práci, či úpravou příspěvku na dopravu.
Předsedkyně poslanců opozičního ANO Alena Schillerová v ČT vládě vytkla, že nezvýšila životní a existenční minimum v dubnu rovnou o dvacet procent, jinak ale s návrhem souhlasí. „Je to krok správným směrem,“ dodala. „Počítáme s tím, že v případě životního minima je možné s ním pracovat i v dalších kvartálech. Budeme vývoj sledovat,“ sdělil.
Životní minimum pro samotného dospělého činí nyní 4250 korun. Podle zákona může vláda životní minimum zvýšit v řádném termínu od ledna, pokud za sledovanou dobu náklady na výživu a základní osobní potřeby vzrostou nejméně o pět procent. Částky může ale navýšit také mimořádně.
85 miliard na pomoc nejvíce postiženým rodinám
Celkově podle Jurečky jen letos půjde z rozpočtu na pomoc rodinám, lidem s postižením a dalším potřebným přes 85 miliard korun. „Není to žádných 85 miliard. Kdyby bylo, lidé by to pocítili. Pokud jde o sociální balíček, tak my jsme pro všechno, co zatím šlo parlamentem, zvedli ruku a zvedneme,“ řekla Schillerová s tím, že hnutí podpoří i další kroky, které mají pomoci chudším rodinám.
Bývala ministryně financí také podporuje zvýšení příspěvků pro lidi se zdravotním postižením. „Připomínám ještě rodičovský příspěvek, což jste také říkali, že ho zvýšíte,“ obrátila se na Jurečku. Ten řekl, že i navýšení tohoto příspěvku je možné. Teď činní 300 tisíc korun.
Samek: Důležité jsou mzdy a platy, ne sociální dávky
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka je důležité, aby se vláda postarala o dobrý chod ekonomiky a růst mezd a platů. „Pak se nebudeme muset bavit o sociálních dávkách. Mzdy jsou to, na co by měli být lidé hrdí. To, že je budeme nutit, aby chodili na úřady práce, které jsou dnes přetížené, je nedůstojné. Naši zaměstnanci po tomhle netouží,“ řekl.
„Inflace přichází z ciziny. Je dovezena v rozhodující míře. Proto je potřeba postarat se o to, aby občané získali náhradu, ze které budou moci tu inflaci krýt především svou vlastní prací, ne sociálními dávkami,“ míní Samek. Zároveň ale dodal, že ČMKOS pochválí každý krok vlády, který má lidem pomoci.
Jurečka také uvedl, že růst minimální mzdy je možný, upozornil však, že je to tématem intenzivních jednání. Minimální mzda bude podle něj součástí debaty na červnové schůzi tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů. Minimální mzda činí od ledna 16 200 korun měsíčně, zvýšila se o 1600 korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že růst minimální mzdy by byl nezodpovědný. Proti se stavěl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), poukazoval na zátěž pro firmy a obchod.
Jurečka také řekl, že by bylo možné uspíšit navázání minimální mzdy na hodnotu průměrné mzdy plánované od roku 2024. „Nechci říkat konkrétní datum,“ uvedl. Schillerová upozornila na to, že navázáním na průměrnou mzdu by mohla minimální mzda i klesat. Musí být podle ní pojistka, aby tomu tak nebylo.
U zvýšení minimální mzdy je podle ministra práce problém s jejím provázáním na zaručené mzdy. Někteří zaměstnavatelé mluví o fatálním dopadu, upozornil. „Je třeba slyšet hlasy zaměstnavatelů, co firmy unesou,“ zdůraznil. Z vyjádření Schillerové vyplynulo to, že požadavek odborů zhruba odpovídá inflaci, zároveň ale chápe vazbu na zaručené mzdy.
Jurečka odhaduje schodek rozpočtu na 300 miliard
Jurečka v Otázkách Václava Moravce také řekl, že hospodaření státu by letos mohlo skončit odhadem se schodkem 300 miliard korun. Jasněji by však mělo být zhruba za dva měsíce. Schválený deficit rozpočtu činí 280 miliard korun. „Já si myslím, že to bude někde kolem hranice 300 miliard. Nerad střílím ta čísla, když jednání ještě probíhají,“ uvedl.
Velkou neznámou je nyní podle něj částka, kterou Česko dostane od Evropské unie na řešení uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi. Neví se ani to, kolik běženců vstoupí na český pracovní trh. Zmiňoval také náklady na pomoc k zmírnění dopadu inflace. Výdaje jsou a současný deficit neustojíme, podotkl.
Schillerová v diskusi uvedla, že výhodou vlády jsou vyšší příjmy, porostou ale i výdaje. Nynější schválený deficit pokládá za nereálný. Samek uvedl, že odbory volají po plánu národní ekonomické obnovy, s nímž by byl spojený zcela nový rozpočet.
