Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl po středečním jednání se zástupci odborů o růstu minimální mzdy. Jednání se podle něj týkalo hlavně systému její pravidelné valorizace. Debata je však podle něj teprve na začátku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že odbory se o dohodu pokusí. Také podle Středuly se debata dotkla růstu minimální mzdy od července jen okrajově.
ČMKOS požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od letošního ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Podle odborů je částka nízká a víc se vyplácí na Slovensku i v Polsku. Středula uvedl, že postupné zvyšování minimální mzdy rozložené v čase pomůže zaměstnancům i zaměstnavatelům.
„Musím říct, že jsme se o tom bavili i na úrovni koalice. To, že by se v letošním roce ještě ta minimální mzda zvýšila, pro to já už prostor nevidím. Samozřejmě za předpokladu, že by tady byla aspoň nějaká elementární dohoda, že se na tom shodují i zaměstnavatelé s odbory, tak samozřejmě jako vláda tomu vyhovíme,“ konstatoval Jurečka.
„Pokusíme se sjednat dohodu tak, aby ta možnost byla,“ řekl Středula. V takovém případě by návrh mohl být pro vládu přijatelnější. „Myslím si, že by to bylo určitě pro vládu důležité, pokud by došlo ke shodě sociálních partnerů,“ dodal.
Letos ne, příští rok ano, říkají zaměstnavatelé
Podle Hospodářské komory by ale přidání zvedlo tlak na růst ostatních mezd, navýšení by posílilo inflaci. „O dalším zvýšení minimální mzdy nebudeme s odbory vést žádnou debatu,“ sdělil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Ředitel Odboru legislativy, práv a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič také míní, že zvyšování minimální mzdy v letošním roce by nebylo rozumné. „Mluvím za podnikatele a zaměstnavatele. Jsme ve vysoce inflačním prostředí, zaměstnavatelé mají vysoké jiné náklady, byť energie nerostou tak rychle, jak jsme si mysleli, ale přesto vstupy jsou drahé, mzdy jsou relativně vysoké a zvyšovat znovu v pololetí se nám nezdá být přiměřené, byla by to velmi nákladná položka,“ varoval s tím, že zvyšování minimální mzdy v příštím roce naopak zaměstnavatelé berou jako realitu.
Jurečka podotkl, že středeční schůzka se týkala mechanismu, který je potřeba řešit od 1. ledna 2024 do budoucna, nikoliv zvyšování mezd ještě v letošním roce. Jednání podle něj teprve začala, je také potřeba vyjasnit, zda se bude hodnota určovat z průměrné mzdy, nebo medianu.
Konstruktivní jednání
„Bavili jsme se také o tom, jakým způsobem budeme promítat další mechanismy, například když přijde hospodářská krize,“ uvedl ministr. Debatu s odbory označil za velmi konstruktivní. „Myslím, že je tady vůle najít shodu tak, aby minimální mzda mohla předvídatelně, ale také důstojně v budoucnu růst,“ dodal. Podle plánu by se minimální mzda měla na stanovenou hranici dostat v příštích letech postupně. Jurečka uvedl, že by byl rád, aby od ledna byla minimální mzda „součástí konceptu postupného navyšování“.
Také Středula ocenil jednání, které podle něj bylo velmi otevřené. „Podklady, které jsme dostali, neměly žádnou závadu, tedy že by tam byla chyba, ale zároveň řešíme celou řadu věcí, například z čeho by se vycházelo pro stanovení poměru.“
Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice z loňského roku. Doporučuje jako vodítko pro stanovení částky šedesáti procent mediánu hrubé mzdy či padesáti procent průměrné hrubé mzdy. Podle údajů Českého statistického úřadu činila loni průměrná mzda 40 353 korun. Medián se v posledním loňském čtvrtletí dostal na 37 463 korun. Podle doporučeného podílu by tak minimální výdělek činil 20 200 či 22 500 korun. Členské státy mají na uvedení předpisu do praxe dva roky.
