Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.
„Je nutné se podívat na to, jak vysoká inflace je,“ řekl Středula. Podotkl, že už pro letošek odbory požadovaly navýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun. Při jednání pohrozil případnými protesty. „My připraveni jsme, nástroje máme,“ dodal předák. Podle něj ale odboráři upřednostňují jednání.
Připomněl, že minimální mzda v Česku je nižší než v Polsku nebo na Slovensku. Požadavek 18 200 korun při takto vysoké inflaci považuje ze strany odborů za vstřícný.
O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani minulý rok neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady vzrostly. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot.
S požadavkem na navýšení přišli předáci na tripartitu v polovině dubna. Premiér Petr Fiala (ODS) pak řekl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout. „Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory,“ řekl pak předseda vlády. Kabinet se podle něj chce soustředit na odstranění českých příčin inflace či přípravu plánu postupu ke snížení české závislosti na energiích z Ruska.
O negativním vlivu na inflaci mluvila také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Upozornila na to, že inflace je minimálně z poloviny způsobena domácími faktory a dominantně od roku 2018 trhem práce. „Jestliže odbory budou tlačit na to, aby se inflace kompenzovala zaměstnancům prostřednictvím minimální mzdy, tak každá koruna se propíše do inflace a my se jí nezbavíme,“ řekla s tím, že požadavek je kontraproduktivní.
Nereálné, zní od zaměstnavatelů
Požadavek odborů, aby speciálně zaměstnancům vykonávajícím nekvalifikovanou práci vzrostly mzdy letos dvakrát a plošně znovu od července o dalších 12 procent, tedy mnohem více než těm kvalifikovaným, neodráží podle Hospodářské komory současné možnosti některých podniků. Výplaty rostou tam, kde si to firmy mohou dovolit, nejčastěji o pět až deset procent, uvedla. „Letos už zvýšilo nebo v průběhu letošního roku zvyšuje mzdy sedm z deseti firem, nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu,“ reagovala komora na požadavek odborářů.
Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský v páteční 90' ČT24 uvedl, že zvýšení minimální mzdy považuje za nepřiměřené. „Pokud budeme neustále navyšovat, znamená to, že politika, kterou přijala Česká národní banka, bude neúčinná. Ta bude pravděpodobně činit další kroky, které povedou k inflační spirále, což není žádoucí,“ varoval. Návrh 18 200 korun označil za částku k jednání. „Já předpokládám, že bychom se mohli dohodnout někde kolem padesáti procent, to znamená kolem tisíce korun,“ odhadl.
„V současné době mají podniky obrovské starosti o přežití. O to, aby byly konkurenceschopné a aby vůbec obstály v těžkých podmínkách, který teď mají,“ upozornil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek se domnívá, že navýšení minimální mzdy v tuto chvíli není možné. „Ekonomická siuace je velmi složitá, ale uvědomme si, že velmi složité to mají i firmy. Vše se zdražuje a navýšení minimální mzdy vůbec není na pořadu dne,“ okomentoval. Podle něj je třeba hledat jinou cestu. Upozornil, že navýšení se netýká jen lidí s minimální mzdou, ale následně i zaměstnanců na dalších stupních platů. „Samozřejmě, že nadřízený člověka s minimální mzdou nechce být na stejném platu,“ vysvětlil.
Podle Středuly odbory při vyjednáváních na podnikové úrovni vždy vyhodnocují ekonomickou situaci společnosti. „Nikdy se nestalo, že by odbory svými požadavky zničily firmu,“ podotkl.
Obavy z nezaměstnanosti
Jurečka už dřív řekl, že se jednání o výdělcích povedou při přípravě novely státního rozpočtu. Případné navýšení bude záviset na vývoji ekonomiky. „V příštím týdnu najdu termín s panem premiérem a ostatními předsedy koaličních stran, abychom začali jednání o úpravě parametrů k minimální mzdě i o podmínkách práce ve veřejném i nevládním sektoru,“ řekl v pátek.
Jurečka se v případě dalšího dvoutisícového růstu minimálního výdělku obává vyšší nezaměstnanosti. „Máme informace, že spousta firem je ve velkých problémech. Ať už z hlediska exportu, nebo z hlediska dodávek surovin,“ uvedl. „Dneska tlačit na nějaký všeobecný nárůst mezd v ekonomice je to nejhorší, co se může stát,“ komentoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje návrh odborářů za legitimní. „Ale je třeba o něm jednat,“ podotkla.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. Podle Jurečky se hledají nyní parametry. V minulém volebním období nastavení valorizačního modelu plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), s odboráři a zaměstnavateli se na něm ale nedohodla.
ANO rychlé zvýšení minimální mzdy nepodporuje. Naopak podle šéfa ČSSD Michala Šmardy je rozumným požadavkem.
Minimální mzdu pobírá téměř 140 tisíc lidí
Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.
Hned v úvodu svého proslovu Středula také odsoudil válku na Ukrajině a vyzval k jejímu nepřehlížení, poděkoval také za pomoc uprchlíkům. Zmínil mimo jiné i oběti pracovních úrazů a důležitost zajištění bezpečnosti práce. Podle předběžných čísel zemřelo loni v práci 88 lidí, upřesnil šéf centrály. „Od 1. července 2017 do 30. června 2021 vzniklo 239 nových odborových organizací. Za čtyři roky vstoupilo do odborů 54 578 nových členů, za poslední rok to bylo 10 550. Je to násobek počtu členů mnoha politických stran, které jsou v Parlamentu ČR,“ řekl Středula.
Podle něj k úspěchům odborů minulých let patří například zrušení karenční doby, prosazení kurzarbeitu, zařazení poškození bederní páteře mezi nemoci z povolání či vyšší výdělky ve firmách s kolektivním vyjednáváním.
Na sjezdu vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který slíbil odborářům pečlivou práci na sociálním smíru. Odborům poděkoval za přístup k uprchlíkům a komunikaci s partnery v nelehké době. Připomněl, že z Ukrajiny napadené ruskými vojsky do Česka míří hlavně ženy s dětmi a je důležité, aby zde našly dobré podmínky pro svou existenci.„Je v našem zájmu, aby jejich pracovní podmínky byly stejné jako naše,“ uvedl s tím, že by jim mělo být také umožněno po konci války vrátit se do vlasti a Ukrajinu obnovit. Za důležitou označil Vystrčil solidaritu a spojitost spravedlivé odměny zaměstnanců s tím, jak se daří zaměstnavatelům. „Zaměstnanci jsou nejdůležitějším bohatstvím, které zaměstnavatel má,“ konstatoval.
Senát je podle Vystrčila připraven komunikovat se sociálními partnery a případně upravovat návrhy, které do horní komory posílá Poslanecká sněmovna. Otevřen je podle něj i neoficiální komunikaci. Je podle něj třeba postupovat velmi opatrně, protože bez podpory uvnitř podle něj nebude možné pomáhat venku, jak vláda činí.
O uprchlících mluvil také Středula. Organizace podle něj budou nabízet členství v odborech pracovníkům z Ukrajiny. Odboráři žádají po ministerstvu práce posílení kontrol zaměstnávání příchozích a překlad pracovní legislativy do ukrajinštiny. Odbory na jednání tripartity žádaly, aby uprchlíkům nemohly práci zajišťovat agentury práce. Příchozí s vízem ke strpění či k dočasné ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, pracovní povolení nepotřebují.
Středula obhájil post
Středula na sjezdu obhájil post předsedy ČMKOS. Podle volební komise dostal 153 ze 173 hlasů. V čele největší odborové centrály tak zůstává pro třetí čtyřleté období. Stejně jako při posledním sjezdu neměl protikandidáta. Ty neměli ani místopředsedové Vít Samek a Radka Sokolová, kteří posty také obhájili. Samek podle šéfa volební komise Petra Baierla dostal 156 ze 171 hlasů. Sokolová měla 152 hlasů, podpora činila 89 procent.
Staronový předseda považuje za prioritu, aby vláda začala řešit problémy, které v zemi byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „To znamená velmi vysoké ceny všech základních vstupů – od plynu, přes elektrickou energii. A to vše, co se následně propsalo do cen, které musejí naši obyvatelé platit každý den,“ řekl. O způsobu řešení bude podle něj třeba diskutovat.
Redaktor ČT Petr Vašek upozornil na to, že je Středula pod velkým tlakem odborových organizací a zaměstnanců, na které dopadá inflace. „Žádný odborový předák, snad s výjimkou začátku devadesátých nebo poloviny devadesátých let, nebyl pod takovým tlakem, jako je on,“ uvedl.
Kromě Vystrčila a Jurečky se sjezdu zúčastnil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) či šéf opozičního ANO Andrej Babiš a předseda mimosněmovní ČSSD Michal Šmarda. Babiš si pak na Twitteru postěžoval, že ho odboráři nenechali promluvit. „Pan Babiš nás na kongres ANO nepozval. My jsme byli tak velkorysí, že jsme ho pozvali,“ reagoval Středula.
