Od ledna by mohla znovu vzrůst minimální mzda. Shodují se na tom odbory se zástupci zaměstnavatelů. Jinak jsou ale jejich představy velmi odlišné. Zatímco největší odborová centrála navrhla růst nejnižšího výdělku téměř o 13 procent, firmy připouštějí jen zhruba šest procent.
Robin Salaba ze Starého Rybníka nedaleko Chebu pracuje jako pomocný zedník ve stavební firmě. Za svou práci dostává minimální mzdu 17 300 hrubého. „Musíte si odepřít opravdu dost věcí. Třeba nákupy úplně nového oblečení. Řeším to tak, že chodím nakupovat v akcích nebo do second handu,“ popisuje Salaba.
Od ledna by měl podobně jako dalších zhruba 150 tisíc lidí dostávat víc. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) teď vyzval odbory a zástupce firem, aby se na růstu minimálního pracovního příjmu dohodli. Výslednou částku by pak respektoval. Pokud by prý dohoda nebyla jasná, rozhodla by vláda.
Odbory chtějí od ledna zvýšit minimální mzdu na 19,5 tisíce hrubého. Argumentují tím, že současná částka nedostačuje na zajištění základních životních potřeb. „My si myslíme, že reálné to je vždy. Záleží na ochotě politiků. Jestli si jsou vědomi, v jakém stavu jsou občané, tak by to udělat měli,“ myslí si šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zaměstnavatelé chtějí menší růst
Jenže plán odborů na zvýšení téměř o 13 procent zaměstnavatelé odmítají. Připomínají, že průměrná mzda má v roce 2024 vzrůst podle prognózy Ministerstva financí zhruba o šest procent. Stejně by měl kabinet podle Svazu průmyslu a dopravy zvýšit i minimální mzdu. „Pokud se bude ptát ministr na náš názor, tak je podle predikce. Pokud je predikce šest procent, tak to rovněž doporučujeme,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Šestiprocentní zvýšení by přidalo lidem s minimální mzdou zhruba tisícovku měsíčně. Koaliční lídři o tom jsou ochotní jednat. Jurečka chce, aby vláda rozhodla do poloviny října. „Pojďme se o tom bavit, chci si poslechnout argumenty obou stran,“ řekl šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN).
„Zatím nejsme schopni se shodnout s odbory, abychom zrušili zaručenou mzdu. Za mě je priorita zrušit nejprve zaručenou mzdu a pak se bavit o minimální mzdě,“ prohlašuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Růst minimální mzdy po dohodě odborů a firem požaduje i opoziční ANO. „Aby zde lidé s tou nejmenší mzdou měli důstojné podmínky i s ohledem na zvyšující se životní náklady,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„Určitě chceme, aby se od nového roku minimální mzda navýšila o 1300 korun,“ dodává místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). Česká vláda naposledy rozhodla o růstu minimální mzdy loni v prosinci. Tehdy ji s platností od 1. ledna zvýšila zhruba o sedm procent, tedy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální mzda tak vzrostla ze 16 200 na 17 300 korun hrubého.
