Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) je přesvědčena, že vládní konsolidační balíček se nejvíce dotkne těch nejchudších obyvatel. ANO se navíc podle ní obává, že škrty budou mít za následek ekonomický kolaps. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) dopadnou úspory nějakým způsobem na každého, nicméně vláda balíček připravila se sociální citlivostí. „Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. Museli jsme reagovat,“ prohlásil v Událostech, komentářích.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá červencové zvýšení minimální mzdy. Nepanuje na něm totiž shoda mezi odbory a zaměstnavateli. „Jsem přesvědčený, že musíme směřovat k uzákonění stavu, kdy minimální mzda bude reagovat na vývoj mezd, a musíme ji vztáhnout k nějaké řekněme minimální mzdě, aby proces byl předvídatelný a nebyl součástí nátlaku. Aby automaticky reagoval na změny na trhu práce,“ myslí si Bartošek.
„Je potřeba si přiznat, že vláda neukočírovala inflaci. Minimální mzda měla nějakým způsobem reflektovat inflaci. Ale chápu, že je velké procento inflace a že je to nereálné,“ uvedla Dostálová s tím, že se hlavně musí dohodnout zaměstnavatelé a odbory. „Ale ani za nás nikdy k této dohodě nedošlo. Vždy to nakonec celé musela ukočírovat vláda,“ podotkla.
Bartošek: Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství
Hospodářské noviny upozorňují na to, že ještě nikdy nebyl zájem o sociální dávky tak velký jako nyní. Počet domácností, které dávky pobírají, meziročně stoupl o padesát procent. O kolik procent by pak mohl počet žadatelů o dávky vzrůst kvůli konsolidačnímu balíčku, Bartošek neví. „Od ministerstva financí jsem tento výpočet nedostal, nebudu si tady nic vymýšlet. Ale balíček byl připravován se sociální citlivostí,“ okomentoval. Jako příklad uvedl snížení DPH na potraviny.
Vládní opatření se dle Dostálové dotknou zejména nejchudších občanů. ANO se také prý obává, že některé vládní škrty mohou způsobit ekonomický kolaps. „Šli bychom na to zhruba kolem půl procenta ročně, rozložili bychom konsolidaci na delší dobu. To znamená někde kolem čtyřiceti miliard ročně,“ poznamenala. Vláda podle ní navíc nemá žádné propočty.
„Úspory dopadnou nějakým způsobem na každého. (…) A je třeba říci, že předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. A my na to musíme reagovat. Kdybychom nereagovali, následovala by dluhová brzda, a pak by nebylo na nic,“ bránil vládní balíček Bartošek.
Kabinet podle něj našel odvahu řešit veřejné finance i důchodový systém. K reformě penzijního systému Dostálová poznamenala, že jde jen o parametrické změny, jak „obrat české důchodce o další peníze“.
Dostálová: Zvýšení odvodů u OSVČ je velký faul ODS
Mezi opatření, která dle ekonomů mohou dopadnout na střední třídu, patří například omezení podpory stavebního spoření, vyšší odvody OSVČ či nemocenské pojištění. Vládní koalice na nich dle Bartoška trvá. „A jsem za to rád. Každý tento krok má svou vnitřní logiku. Například odvody u OSVČ. Ti, když dnes odchází do penze, berou velmi nízké důchody. (…) Pak jdou za státem a chtějí dávky. To přeci nedává smysl,“ okomentoval.
„Já se musím živnostníků zastat, myslím, že je to radikální navýšení. Když si vezmete, že se jim to navyšuje z dnešních 2944 korun na 5400, tak je to 24 tisíc ročně,“ upozornila Dostálová. Až do důchodového věku dle ní živnostníci nic od státu nechtějí. „Je to velký faul ze strany ODS.“
„Když ti lidé pak jdou žádat o dávky, není nic dražšího, než když ty peníze přerozdělujete. Je mnohem jednodušší, když si zaplatí větší odvody na důchod a pak tu penzi dostanou větší bez toho, aby někam chodili,“ oponoval Bartošek.
