Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.
Po úpravě výše minimální mzdy by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun. Stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc osmdesát milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
Nárůst minimální mzdy by měl být vyšší, myslí si opozice i odbory
Opozice takový nárůst mzdy kritizuje. Podle jejích zástupců by totiž při současné inflaci měl být výraznější. „To jsou ti nejzranitelnější lidé, kteří mají největší problémy. A k čemu je má minimální mzda motivovat? K tomu, aby pracovali a nebyli závislí na sociálních dávkách, takže tato částka je demotivující,“ prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Byli bychom pro to, aby se zvýšila i o více než tisíc sto korun. Protože energetická krize (…) pěkně zavaří rodinným výdajům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Kritika zaznívá také od odborů – nárůst by podle nich měl být vyšší. Vadí jim také to, že kabinet rozhoduje až těsně před koncem roku.
Odškodné za pracovní úraz se bude odvíjet od výše průměrné mzdy
Ve středu ministři také schválili novelu nařízení vlády ohledně odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání. Dosud se bodová hodnota stanovená pro konkrétní zdravotní potíže násobila fixní částkou, nově půjde o jedno procento z průměrné mzdy v daném roce.
„Zásadním důvodem novely nařízení vlády je nutnost úpravy hodnoty jednoho bodu v rámci bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je již od roku 2015, kdy nařízení vlády nabylo účinnosti, neměnná,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě.
V příloze nařízení jsou pak stanovené bodové hodnoty různých druhů zranění a nemocí z povolání. Například úpal z horka má hodnotu patnácti bodů, zlomenině holenní kosti náleží osmdesát až 120 bodů a drtivé poranění obličeje má čtyři sta až šest set bodů a různé druhy rakoviny podle závažnosti čtyři tisíce až šest tisíc bodů. Nově se do seznamu přidává chronické onemocnění bederní páteře.
Zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny
Peníze, o které se od ledna 2023 zvýší platy pedagogických pracovníků, půjdou jen na odměny, sdělil po zasedání vlády Jurečka. Na tom, aby alespoň část sumy, o kterou se platy navýší, šla do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků, se vláda podle ministra neshodla. Státní rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta.
„Zůstali jsme u původního návrhu, který jsme i v průběhu podzimu deklarovali zástupcům odborů. Dochází k navýšení jednotlivých kapitol, pokud jde o mzdové a platové prostředky,“ řekl ministr Jurečka.
Školské odbory požadovaly, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného zvýšení platů. Podle nich je to odpovídající vzhledem k současnému růstu cen. Zároveň odboráři dříve uvedli, že pouze nárokové tarify zaručí, že tuto část peněz nebude možné použít na zaplacení jiných výdajů.
