Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl po jednání s odboráři, že vláda k požadavku na růst platů – a také minimální mzdy – přistupuje obezřetně. „Je to vždy na otázce dalších výdajů, které jdou na vrub dluhu státu, které budeme muset jednou společně zaplatit,“ poukázal.
Česko podle něj sice „čelí bezprecedentní inflaci, ale také tomu, že je stát zadlužen nejvíce v historii“. Obdobně se ke zvyšování platů staví i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O minimální mzdě navíc nechce Jurečka jednat pouze na linii vláda–odbory, je přesvědčen, že se k ní musí vyjádřit i zaměstnavatelé na tripartitě. Ta se podle něj sejde až 21. června.
Předseda ČMKOS Josef Středula řekl, že vláda na středeční schůzce s žádnou konkrétní nabídkou nepřišla, požádala o další jednání, které se uskuteční 7. června. Jurečka ovšem míní, že toto jednání „nemělo ani předpoklad toho, že uzavřeme finální dohodu“. Dodal, že v červnu již budou k dispozici údaje Českého statistického úřadu o vývoji mezd ve veřejném sektoru.
Premiér Petr Fiala (ODS) podle Středuly slíbil, že dohodu chce mít do 15. června. Šéf odborů dal ovšem najevo svoji nespokojenost s tím, že se vše odkládá. „Žádali jsme vládu asi čtyřikrát, ať předloží nějaký návrh, ale vláda nám odpověděla pouze v tom smyslu, že jsou připraveni řešit platovou situaci zaměstnanců, ale nesdělili žádnou formu,“ poznamenal Středula.
Podotkl, že odbory podle něj spíše než nominální růst platů „požadují, aby platy neztratily svou kupní sílu“. Zmínil se o údajné nervozitě mezi státními zaměstnanci, je podle něj větší než při krizi v letech 2009 až 2012.
Šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková uvedla, že „do problémů se nedostávají jen nízkopříjmové skupiny zaměstnanců, ale i zaměstnanci, kteří jsou považováni za střední třídu“. Středula pohrozil, že pokud ani v červnu nevznikne konkrétní dohoda, budou odbory „diskutovat o dalších akcích“.
Na podzim nečekáme, varoval Středula
Jurečka dal najevo, že případné zvýšení lze očekávat od podzimu, i když odbory ho žádají již od července, zmínil Středula. Varoval, že může dojít k „podzimu v červenci“. „Pro nás je červenec jednoznačné datum, na podzim nečekáme. V tom případě si přijdou pro to přidání zaměstnanci sami před Úřad vlády,“ prohlásil.
Veřejný sektor loni podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun.
Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Kvůli náporu a zmraženým platům vyhlásily odbory v úřadech práce 1. května stávkovou pohotovost. O pár dní později ji zrušily poté, co dostaly termín začátku vyjednávání s vládou.
Minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 139 tisíc lidí. Poslední zvýšení proběhlo v lednu, kdy mzda vzrostla o tisíc na 16 200 korun.
